Válečný konflikt Ruska a Ukrajiny si v průběhu let postupně vybírá svou daň na všech frontách, včetně výzkumu. Podle médií Rusko v poslední době opustily stovky vědeckých odborníků, a přidávají se další. Řada z nich pak akce své původní vlasti vůči Ukrajině kritizuje v otevřeném dopise.
Letos v srpnu propustila prestižní Vysoká škola ekonomická (VŠE) v Moskvě jednoho ze svých zakladatelů, profesora ekonomie Igora Lipsice. Lipsic, který zhruba od roku 2020 žije v zahraničí a svou vědeckou aktivitu tak vyvíjí v rámci práce na dálku, se netají svým kritickým způsobem k politice Kremlu a k agresi Ruska vůči Ukrajině.
Rusko zažívá v posledních letech hromadný odsun vědeckých sil. Zdroj: Pixabay
Podobných příběhů lze na sociálních sítích a v médiích dohledat stovky, reálná čísla však pravděpodobně dosahují tisíců vědců, kteří se tímto způsobem z vlastní vůle či z donucení distancovali od ruského výzkumu. Největší odliv vědeckých kapacit zaznamenaly obory fyziky, matematiky a informatiky. Nejde přitom o pouhé řadové vědecké pracovníky, ale podobně jako v případě Lipsice i o profesory a vedoucí specializovaných ústavů. Zhruba čtvrtina z dohledatelných bezmála dvou set odešedších vědců se přitom pyšní H-indexem (ukazatel citovanosti odborných článků autora) vyšším než 10, přičemž za řadou z nich jsou celé dekády úspěšné výzkumné činnosti.
Úpadek jedné z nejprestižnějších ruských univerzit
Nejvýznamnější odliv vědeckých kapacit – minimálně 160 potvrzených případů – zaznamenala právě moskevská VŠE. Ta byla podle prezidenta Putina ještě v roce 2010 označována za špičkovou ve všech ohledech. Již od dob anexe Krymu však její zaměstnanci poměrně otevřeně kritizovali postupy ruské vlády, které eskalovaly přijetím etického kodexu v roce 2019, v němž bylo mimo jiné akademickým pracovníkům zakázáno se vyjadřovat k politickým otázkám. Od té doby VŠE zaznamenávala postupný odliv vědeckých sil, přičemž se tato univerzita jen za poslední dva roky na žebříčku světových univerzit propadla z 305. na 399. místo. VŠE pak postupně zrušila nejméně šest kateder a rozpustila několik vědeckých týmů.
Drtivá většina nařízení, které přiměly vědecké pracovníky k odchodu, pochází přímo z Kremlu. Zdroj: Unsplash
Podobné scénáře pak bylo možné v menším měřítku sledovat na Petrohradské státní univerzitě či v rámci soukromého institutu Skoltech (Skolkovo Institute of Science and Technology). Kromě vědců ruské národnosti pak zemi opustili také zahraniční profesoři a prestižní vědci, kteří zde vedli svůj výzkum.
Kreml kritizoval mimo jiné přílišný liberalismus
Jedna z fakult Petrohradské státní univerzity, a sice Fakulta svobodných umění a věd, se do hledáčku Kremlu dostala díky tomu, že se příliš snažila dostát svého názvu. Místní studenti totiž měli možnost si samostatně vybírat kurzy, které budou v rámci studií navštěvovat. V květnu roku 2022 pak byla fakulta prověřena inspekcí kvůli podezření z extremismu, přičemž závěrem prověrky bylo odhalení „vysoce ideologizovaných předmětů“ a „nesoulad s akademickou přísností“. V reakci na to pracoviště opustilo 30 % zaměstnanců a velká část studijních oborů a předmětů byla kompletně zrušena.
Ruskému výzkumu nyní vládne vývoj seznamovací aplikace
Ruští vědci postupně našli své útočiště na pracovištích v Německu, USA či Izraeli. Ne všichni ale byli v hledání nového pracoviště úspěšní. Zapadnout do nového akademického prostředí pro ně není snadné, a řada z nich tak byla nucena kompletně změnit obor zaměření a začít tak výzkum nanovo.
Vyhlídky na úspěch ruského výzkumu v globálním měřítku zůstávají pesimistické. Zdroj: Unsplash
Postoj Ruska k odlivu vědeckých sil ze země byl v mnoha ohledech překvapivý, z pohledu chování tamní vlády však ne příliš neočekávaný. S požehnáním Vladimíra Putina tak byly letos finančně podpořeny projekty zaměřené na vývoj dronu s vertikálním vzhledem či aplikace Fall in Love Again, která má být jakousi východní alternativou Tinderu. Nelze tedy očekávat, že se situace na ruské akademické půdě v dohledné době zlepší. Vyvstává tak otázka, zda se někdy podaří tyto vědecké elity do Ruska nalákat zpět, nebo zda se tamní výzkum stane jen další z obětí konfliktu, do kterého se země bezhlavě a bez dostatečného zhodnocení možných důsledků tak urputně pustila.
