Slaná voda pod povrchem rudé planety by mohla zadržovat dostatek kyslíku pro život v podobě, v jaké byl na Zemi před miliardami let.
Na některých místech by hodnota kyslíku měla dokonce dostačovat, aby udržela naživu primitivní, vícebuněčné organismy, jako jsou houby. „Koncentrované solné roztoky na Marsu by mohly obsahovat dostatek kyslíku, aby mohly tito mikroby dýchat,“ zmínila vedoucí autorka studie Vlada Stamenkovic, teoretická fyzička z NASA JPL.
Objev by mohl změnit náš pohled na podmínky pro život na Marsu. Až doposud se vědci shodovali, že množství kyslíku na Marsu je nedostatečné i pro mikrobiální formy života. Množství kyslíku v atmosféře rudé planety se pohybuje kolem 0,14 %, což je proti 21 % v případě zemské atmosféry značný rozdíl.
Zásadní pro vznik života na Zemi byl vznik organismů, které dokázaly vdechováním oxidu uhličitého (CO2) vytvářet kyslík (02). Došlo k tomu přibližně před 2,4 miliardami let během události nazývané „Great Oxygenation Event“, kdy vznikly první organismy schopné fotosyntézy. Díky tomu mohly zároveň vzniknout složitější organismy, které dýchají kyslík a oxid uhličitý naopak vydechují.
K novému poznatku ohledně přítomnosti kyslíku na Marsu pomohl náhodný objev oxidů manganu, na které narazilo vozítko Curiosity. K jejich vzniku totiž dochází za přítomnosti kyslíku. Ložiska extrémně slané vody zůstávají díky vysoké koncetraci soli tekutá, díky čemuž si uržují obsah kyslíku a mohou tak být vhodným prostředím pro mikroby.
Vzniklé modely umožnily vědcům nasimulovat, kde se nachází a dříve nacházela ložiska slané vody, tzv. solanky. Díky tomu mohou pomoci lépe vytipovat lokality pro budoucí mise, ve kterých bude lidstvo po životních formách na Marsu pátrat.
„Náš výzkum netvrdí, že život na Marsu skutečně je. Ukazuje však, že obyvatelnost Marsu je ovlivněna uvolňovaným kyslíkem, který je na planetě ukrytý pod povrchem“ dodávají vědci.
