Sonda Cassini provedla přes stovku přeletů kolem Titanu, jednoho z nejzajímavějších měsíců v naší sluneční soustavě. Odborníci z NASA nyní z radarových měření a vyfocených snímků poskládali dohromady obrázek, jak asi povrch Titanu vypadá.
Téměř dvě třetiny povrchu měsíce jsou téměř ploché, ale na 17 % povrchu – nejčastěji poblíž rovníků – jsou viditelné duny. Dalších 14 % je kopcovitých nebo hornatých, zatímco pouze 1,5 % povrchu bylo utvářeno přirozenou erozí a deštěm. Rovněž 1,5 % povrchu tvoří jezera (metanu, nikoliv vody).
Více o vesmíru:
- První zločin ve vesmíru se udál na ISS
- Vědci objevili 83 vzdálených supermasivních černých děr
- Měsíce Saturnu mohou ukrývat život
Jak velký je Titan? Vpravo Země, vlevo nahoře Měsíc, vlevo dole Titan. Zdroj:
Zajímavé je, že na povrchu prakticky chybí dopadové krátery z asteroidů a jiných kosmických objektů. To znamená, že povrch Titanu je zřejmě poměrně mladý.
Mapa by měla astronomům a vědcům pomoci odhalit některá tajemství Titanu. Badatele kupříkladu zajímá, jak se mění roční období na měsíci a proč se některé terénní prvky nacházejí tam, kde jsou.
Snímek zachycený sondou Cassini. Sluneční svit se odráží od jezer s tekutým metanem. Zdroj: Credit: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona/University of Idaho
Titan je celkově jedním z nejlákavějších objektů v námi známém vesmíru. Je to jediný známý měsíc s hustou atmosférou a zároveň jediné známé těleso ve vesmíru kromě Země s potvrzenými kapalnými jezery na povrchu – to jsou ona zmíněná uhlovodíková jezera.
Zároveň je Titan o 50 % větší než náš Měsíc a má o 80 % vyšší hmotnost; jediný větší dosud známý měsíc je Ganymede, největší přirozený satelit druhého plynného obra Jupiteru. Je kupříkladu větší než Merkur, i když má ale jen 40 % jeho hmotnosti. Objeven byl už v roce 1655 holandským astronomem Christiaanem Huygensem.
Atmosféru tvoří primárně dusík s menší příměsí metanu a etanu. Klimatické podmínky zahrnující vítr a déšť vytváří terénní tvary podobné takovým, jaké známe na naší planetě – i to je pro vědce zajímavé.
Teploty jsou ale poněkud nižší. Pohybují se kolem -180 stupňů Celsia.
Ta sonda se nejmenuje Cassidy, správný název je uveden na fotografii v anglickém originálu…
Je to samozrejme sonda Cassini. Omlouvam se za chybu.
to nevadí …takovou chybu muže takovej specialista jakosi ty zabývající se vším možným od A do Z z lehkostí hrdiny hodit zahlavu 🙂
Zato ty budeš arogantní specialista.
Jedna z nejslavnějších sond historie a autor zkomolí její jméno :/ …smutné.
co zkomolil…. dyk on to celý skoro vymyslel 🙂 🙂
to je fakt, možná tam jsou Butch a Cassidy
Rád už bych viděl články i o nových vesmírných pohonech. Jinak jsou tyto informace bez dalšího užitku.
Na Ganiméd a na Titan i já letěl tam…. 😀
Ten článek není až zase tak špatný, zcela jistě jsme četli daleko větší blbosti, ale diskutující zjevně zaujal zcela drobný překlep v upoutávce. To je pro ně asi ten největší přínos a zřejmě je to hodně obohatilo.
Atmosféru netvoří primárně vodík, ale dusík…
Tam neni o vodiku nic, pise se, ze atmosferu tvori primarne dusik 🙂
Autor si to opravil a dělá jako by tam takovou pekelnou chybu nikdy nenapsal… smutné
Díky, nesmysl opraven.
chybu muze udelat kdokoliv. pro me prinosne info i pekne zabery
Nezajímavé téma pro lidstvo, nedá se to prozatím využít a těžko kdy.