Když byl vesmír ještě mladý: Vědci objevili 83 velmi vzdálených supermasivních černých děr

Mezinárodní tým složený z vědců a astronomů specificky lovil giganty mezi černými dírami – úspěšně. Objevili 83 kvasarů poháněných černými dírami.

Supermasivní černé díry vznikly v době, kdy našemu vesmíru bylo pouhých 5 % současného věku.

Jak můžeme pozorovat efekty takto prastaré? Jde o efekt rudého posuvu; objekty, které jsou velmi vzdálené (a tyto černé díry se nachází asi 13 miliard světelných let daleko) pozorujeme v minulosti – čím dál od Země jsou, tím hlouběji v minulosti je vidíme. Blíže efekt rudého posuvu vysvětluje kupříkladu Hubbleova konstanta.

Umělcova představa o vzhledu kvasaru. Uprostřed je supermasivní černá díra. Materiál, který „vsakuje“ je následně ve formě energie vypouštěn a vytváří světelný kruh. Zdroj: Yoshiki Matsuoka / Princeton

Černé díry máme na InSmartu moc rádi:

Náhled do minulosti

Tým astronomů z Japonska, Tchaj-wanu a USA neskrýval nadšení z nálezu. „Je pozoruhodné, že se takto masivní, husté objekty dokázaly zformovat tak brzy po Velkém třesku,“ popsal Michael Strauss, profesor astrofyziky na Princetonské univerzitě a spoluautor studie. „Pochopení vzniku černých děr v počátcích vesmíru je pro našeho kosmologické modely výzvou.“

Nález nejen podstatně zvyšuje množství supermasivních černých děr, o kterých astronomové vědí, ale také potvrzuje, že už relativně krátce po zformování vesmíru jich existovalo poměrně hodně.

Studie je rozdělena do pěti různých částí, které se objevily v peer-reviewed magazínech The Astrophysical Journal a Publications of the Astronomical Observatory of Japan. K pozorování byl použit japonský obří dalekohled Subaru, konkrétně specifické zařízení Hyper Suprime-Cam (HSC) namontované na teleskop.

Oproti stáří vesmíru jsme cucáci, dokonce i naše Země. Ta vznikla před 3,5 miliardami let, vesmír už před 13,8 po Velkém třesku. Zdroj: Kyle McKernan, Princeton

Supermasivní černé díry se obvykle nachází uprostřed galaxií. Pozorovat je lze ve chvíli, kdy do sebe vtahují okolní plyny, což způsobuje dobře viditelné záření – celý jev se následně nazývá kvasarem. Dřívější studie dokázaly odhalit jen ty nejzářivější kvasary, a tudíž nejmasivnější z černých děr. Díky teleskopu Subaru však lze pozorovat i méně husté supermasivní černé díry.

Podle Strausse hledíme na vesmír starý pouhých 800 milionů let: tedy skutečně krátce po jeho vzniku vlivem Velkého třesku. V současném vesmíru se již kvasary pravděpodobně nevyskytují, nebo jen velmi vzácně: většinu materiálu, které kvasary ke svému vzniku potřebují, už totiž černé díry zřejmě spotřebovaly.

Zdroj: Princeton, Subaru

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Alexa, jak se cítím? Amazon připravuje nositelnou elektroniku, která „čte lidské pocity“
Donášky jídla až do domů pomocí autonomních robotů: Ford a vize budoucnosti
Rok po GDPR: Apokalypsa se nekoná, Evropskou unií se inspirují další
NASA zveřejnila poslední snímek Marsu z vozítka Opportunity, další už nikdy nepořídí

Vozítko Opportunity mělo prozkoumávat Mars pouhé měsíce, nakonec celých 15 let těšilo vědce fascinujícími objevy. NASA nyní zveřejnila poslední snímky...

Zavřít