Vědci úspěšně sekvenovali nejstarší dochovanou DNA mamuta. Materiál z doby ranného pleistocénu pochází z pozůstatků mamuta, které byly v překvapivě dobrém stavu nalezeny v sibiřském permafrostu. Nález je důkazem že DNA dokáže za příhodných podmínek vydržet bez poškození i více než 1,6 milionu let.
Stockholmský tým vědců ze švédského Centre for Palaeogenetics k analýze nálezu použil pokročilou technologii sekvenace DNA. V článku pro magazín Nature vědci tvrdí, že dosáhli hranice možností dostupných technologií. Extrakce DNA z milión let starého zubu totiž vyžadovala důkladnou přípravu a výsledek byl nejistý. Většina nálezů má totiž biologický materiál v příliš špatném stavu na to, aby bylo možné sekvenování úspěšně provést.
Mamutí DNA s rekordním stářím
Výzkum je zajímavý z mnoha důvodů. Po smrti organismu dochází ke zkracování chromozomů a DNA postupně ztrácí své vlastnosti a informace. Švédský tým dokázal z jednoho mamutího zubu získat 49 milionů párů bází jaderné DNA.
Mamutí kel starý 1,65 milionu let byl nalezen nedaleko vesnice Krestovka v Rusku. Současně s tím dokázali extrahovat 884 milionů párů bází jaderné DNA z klu starého 1,3 milionu let a 3,7 miliardy párů bází jaderné DNA z klu pocházejícího z období před 600 000 lety. Trojice mamutích pozůstatků byla nalezena v roce 1970 a byla součástí sbírky Ruské akademie věd.
Nejstarší analyzovaná DNA v historii je ještě starší
Ačkoliv nejde o nejstarší biologický materiál v historii, je pro vědce velmi důležitý. Obsahuje totiž genetické informace, které se vědcům z dřívějších vzorků nepovedlo získat. Díky sekvenovaným vzorkům vědci např. zjistili, že jeden z nalezených mamutů patřil do dříve neznámé vývojové linie tohoto tvora, který měl své genetické příbuzné i na území Severní Ameriky.
Nejstarším sekvenovaným proteinem zůstává 3,8 milionu let starý biologický materiál z pštrosího vejce nalezeného v Tanzanii. Na druhém místě se nachází 1,77 milionu let stará DNA nosorožce nalezená v Gruzii, kterou vědci rozluštili v roce 2019.
Zdroj: Nature