Německo chce odpalovat rakety ze své ekonomické výlučné zóny, tedy z moře daleko od pobřeží. Chystá plovoucí kosmodrom, z něhož bude vysílat do vesmíru satelity. Z plovoucí rampy budou moci startovat jenom malé rakety, velký kosmodrom Německo budovat nechce. Budoucnost totiž spatřuje právě v družicích.
Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt počítá s odpalováním 25 raket z německé části Severního moře ročně. Zkušební raketa vzlétne už příští rok.
Projekt podporuje německá vláda, přesto ji BDI vyzývá k dalším investicím do této oblasti, neboť v ní spatřuje hospodářský potenciál. Velký kosmodrom, z něhož by mohly startovat velké rakety, však Německo neplánuje.
Uvědomuje si důležitost spíše malých satelitů na oběžné dráze. Ty jsou důležité pro rozvoj digitalizace, zemědělství, dopravy a předpovědi počasí. Lidstvo se už dnes bez nich zkrátka neobejde. Pro funkčnost moderní civilizace jsou klíčové.
Z mobilní startovací platformy German-Offshore Spaceport Alliance (GOSA) v ekonomické výučné zóně Německa vzdálené 370 kilometrů od pobřeží vzlétne v roce 2024 malá zkušební raketa nizozemské společnosti T-Minus.
Odpalovací loď
Tato firma, jak vysvětluje na svém webu, se specializuje na výzkumné suborbitální lety, což znamená, že raketa sice dosáhne vesmíru, ale už se nedostane na zemskou oběžnou dráhu. Plovoucí kosmodrom bude v podstatě odpalovací loď.
Půjde o speciální plavidlo zakotvené v severoněmeckém Bremerhavenu, které odsud pokaždé vypluje do zmíněné výlučné ekonomické zóny Německa a umožní start rakety, napsal web Německé rady pro zahraniční vztahy.
„Zjednodušený přístup do vesmíru, evropská suverenita a ekonomický růst – německý pobřežní kosmodrom je obrovskou příležitostí pro Německo a celou Evropu. Těšíme se, že nyní tuto šanci využijeme,“ stojí v prohlášení BDI.
Německo spatřuje v komercializaci vesmíru obrovskou příležitost pro ekonomický rozvoj země. Russwurm uvedl, že cílem Německa je, aby nebylo v oblasti kosmu závislé na jiných státech a technologických společnostech.
Zdroj: EQS