Umělá inteligence stále přináší zásadní inovace i nové výzvy. Od autonomních satelitů a revolučních modelů až po varování šéfa Googlu před přehřátím trhu. Tyto události ukazují, jak rychle se technologický svět mění hranice technologií a jak důležité je sledovat jeho trendy a dopady na naši společnost.
Umělá inteligence dokázala sama řídit orbitální satelit
Němečtí vědci provedli na palubě nanosatelitu InnoCube historický test. Orientaci družice totiž vůbec poprvé zcela autonomně řídila umělá inteligence. Řešení vyvinuté na univerzitě JMU Würzburg využívá Deep Reinforcement Learning (DRL), tedy metodu, při níž neuronová síť sama hledá optimální strategii v simulovaném prostředí. Namísto ručního ladění algoritmů, které zpravidla trvá celé měsíce, se tak AI „učí“ z pokusů a chyb, což výrazně zrychluje vývoj celé technologie. Umělá inteligence se tímto tréninkem také lépe adaptuje na případné nečekané scénáře.
🤖 A research team from Julius‑Maximilians‑Universität Würzburg used deep‑reinforcement‑learning to train a controller on the ground, then uploaded it to the 🛰️ 3U nanosatellite InnoCube. On 30 October 2025 it executed the full manoeuvre autonomously.
#AI #SpaceTech #Satellite pic.twitter.com/4arYhezcXv— ScienceClock (@SciencClock) November 11, 2025
Před startem byl model trénován v simulátoru a následně nahrán do samotného satelitu, kde převzal ovládání družice a zvládl opakované manévry zcela bez zásahu operátorů. Klíčovým úspěchem bylo překonání tzv. Sim2Real gap – rozdílu mezi simulací a skutečným prostředím, což potvrzuje, že technologie je připravena pro praxi. Projekt týmu německých výzkumníků tak ukázal, že budoucí satelity mohou být díky integraci AI nejen levnější na provoz, ale navíc i plně soběstačné.
Meta přichází o další mozek. „Kmotr“ AI zakládá vlastní startup
Jeden z „kmotrů“ umělé inteligence a držitel Turingovy ceny, Yann LeCun, oznámil odchod ze společnosti Meta, kde působil jako vedoucí vědecký pracovník v oblasti AI. Důvodem jeho odchodu jsou nejen vlastní ambice, ale i rostoucí názorové rozdíly v názorech na směřování AI mezi LeCunem a Markem Zuckerbergem. Po více než deseti letech ve vedení výzkumné laboratoře FAIR se tak LeCun rozhodl založit vlastní startup zaměřený na technologie, které mají umožnit strojům lépe chápat realitu.
Yann LeCun po 12 letech opouští společnost Meta. Jeho nově vznikající startup se má věnovat propojení světů lidí a strojů. Foto: Freepik
Meta se v posledních měsících přeorientovala na rychlý vývoj superinteligence a obecné umělé inteligence (AGI). Po reorganizaci vnitřní struktury společnosti z firmy postupně odešla řada AI expertů. LeCunovo rozhodnutí odejít z Mety tak potvrzuje zásadní změny v AI strategii Mety. Zároveň však může výrazně ovlivnit budoucí vývoj nových technologií umělé inteligence ve firmě Marka Zuckerberga.
Sundar Pichai: AI bublina může prasknout, v bezpečí není ani Google
Generální ředitel společnosti Google Sundar Pichai otevřeně přiznal, že současný boom umělé inteligence může následovat prudký pád. Pichai aktuální situaci přirovnal ke scénáři tzv. internetové horečky (dot-com) z přelomu 20. a 21. století. V rozhovoru pro BBC uvedl, že „žádná firma nebude imunní, včetně nás“, pokud dojde k prudkému propadu trhu.
Šéf společnosti Google Sundar Pichai nedávno vyjádřil své obavy z bubliny umělé inteligence, která se podle něj nemůže nafukovat věčně. Foto: Unsplash
Největší riziko vidí Pichai v „iracionálních“ investicích do AI technologií a v nafouklých valuacích startupů, které mohou ve finále vést k obrovským finančním ztrátám. Šéf Googlu ale rovněž zdůraznil, že dlouhodobý vývoj v AI sektoru bude mnohem více zásadní, i když krátkodobě přinese bolestivé korekce. Google podle něj spoléhá na svou „full-stack“ strategii – od infrastruktury po koncové služby – která by mu mohla pomoci přežít případný otřes. Zda se Pichaiovy obavy naplní či ne však ukáže až reálný vývoj trhu v nadcházejících letech. Vzhledem na nedávný úspěch modelu Gemini 3 však Google ve vývoji nových AI technologií rozhodně nepolevuje.
Grok 4.1 nabízí vyšší míru inteligence, ale i přehnané lichocení a manipulaci
Společnost xAI založená Elonem Muskem uvedla tento týden na trh nový jazykový model Grok 4.1, který má mít lepší kreativní schopnosti a vyšší „emoční inteligenci“ než jeho předchůdce. Model však podle oficiální modelové karty vykazuje znepokojivé chování: jeho schopnost klamat (deception) stoupla oproti předchozí verzi z 0,43 na 0,49 bodu, a stejně tak jeho snaha zalíbit se uživateli (sycophancy) vzrostla z 0,07 na 0,19 bodu. Metriky byly měřeny pomocí benchmarku MASK, který hodnotí bezpečnostní a etické aspekty modelu.
Interesting changes in Grok 4.1. Decreases in harmful responses but also increases in sycophancy and deception.
It isn’t clear how to interpret the sycophancy score, but the MASK score for deception is quite high compared to big models.
Sycophancy leads to higher LMArena scores pic.twitter.com/A6yt1oSdRn
— Ethan Mollick (@emollick) November 18, 2025
V praxi to znamená, že chatbot s vámi může souhlasit i tehdy, když sám ví, že se mýlí, nebo dokonce manipulovat s odpovědí po chybném výstupu. Sama společnost xAI přiznala, že nová verze modelu Grok přináší uživatelům mimo jiné určité kompromisy. Snaha o nalezení rovnováhy mezi potřebou zalíbit se na jedné straně a spolehlivostí a transparentností na straně druhé tak opět otevírá debatu o cílech, ke kterým by současné AI modely měly mířit.
DeepMind ukazuje sílu AI: Od předpovědi počasí až po nové virtuální světy
Společnost Google DeepMind se tento týden pochlubila hned se dvěma velkými novinkami využívajícími technologie umělé inteligence. Tou první je model pro předpověď počasí WeatherNext 2, který využívá strojové učení k rychlejším a přesnějším predikcím než tradiční numerické metody. Uživatelé mohou získat detailní prognózy pro různé regiony, přičemž systém kombinuje satelitní data a fyzikální simulace s neuronovými sítěmi. Cílem modelu je pak nejen zlepšit přesnost, ale i snížit energetickou náročnost výpočtů, což má význam pro klimatický výzkum i běžné aplikace.
Druhou novinkou je AI agent SIMA 2, který je schopný hrát videohry a pohybovat se ve 3D virtuálních světech. Na rozdíl od klasických herních botů tento model nevyužívá předem definované skripty, ale učí se prostřednictvím interakce a adaptace na nové prostředí. Tento přístup otevírá cestu k univerzálním agentům, kteří zvládnou komplexní úkoly v simulacích i reálném světě. Spojení těchto projektů pak ukazuje ambici laboratoře DeepMind vyvíjet AI, která nejen předpovídá realitu, ale dokáže se v ní také aktivně orientovat.
