Zatímco umělá inteligence už proniká i do péče o děti, Wikipedie se proti jejímu využití ostře vymezuje. Strategii pro budoucí vývoj upravují společnosti OpenAI či Nothing, díky aktualizaci DLSS 4.5 se AI funkce dostávají i do světa gamingu.
Umělá inteligence už rozumí i pláči miminek. Japonská aplikace slibuje rodičům úlevu od stresu
AI nástroje se dnes stále častěji stávají součástí velmi intimních oblastí lidského života. Jednou z nich je i péče o děti. V Japonsku nedávno zahájili rozsáhlé testování mobilní aplikace Awababy, která pomocí umělé inteligence analyzuje pláč kojenců a snaží se rodičům napovědět, co jejich dítě právě potřebuje. Algoritmus byl natrénován na zhruba 150 tisících vzorcích dětského pláče a hodnotí mimo jiné výšku tónu, délku i dynamiku zvuku. Aplikace tak dokáže rozlišit téměř tucet různých situací a potřeb, včetně hladu, únavy, bolesti či teploty.
Japonsko testuje mobilní aplikaci, která má díky AI pomoci rodičům identifikovat příčinu pláče u malých dětí. Foto: Freepik
Cílem AI aplikace Awababy (k dispozici ke stažení v obchodě Google Play Store, zatím však pouze s omezenými možnostmi lokalizace) je snížit stres a nejistotu, které zejména u prvorodičů často doprovázejí první měsíce rodičovství. Podle zkušeností z pilotního provozu pomáhá už samotná orientační nápověda rodičům reagovat klidněji a s větší jistotou. Pokud se technologie osvědčí, může se stát běžnou součástí digitálních pomocníků v rodinách a rovněž přinést cenná anonymizovaná data pro další výzkum raného vývoje dětí.
Stop AI, říká Wikipedie a mění zásady pro generování obsahu
Největší online encyklopedie světa zpřísňuje pravidla a jasně se vymezuje vůči generativní umělé inteligenci. Wikipedie koncem března aktualizovala své zásady pro tvorbu obsahu a nově zakazuje používat texty generované velkými jazykovými modely při psaní nebo přepisování článků. Podle správců projektu takový obsah porušuje základní pilíře encyklopedie, zejména ověřitelnost, neutralitu a přesné navázání na citované zdroje. AI nástroje jako ChatGPT, Gemini či Claude totiž mohou měnit význam informací nebo svévolně halucinovat, a vytvářet tak tvrzení, která nejsou podložena dohledatelnými fakty.
Správci Wikipedie se ohradili proti používání umělé inteligence při generování příspěvků na online encyklopedii. Foto: Unsplash
Zákaz ale není absolutní. Komunita editorů schválila dvě výjimky, kde je použití AI povoleno. První se týká drobných jazykových a stylistických úprav vlastního textu, například oprav gramatiky nebo formulací, a to podobně jako u běžných nástrojů pro kontrolu pravopisu. Druhou výjimkou je překlad článků z jiných jazykových verzí Wikipedie do angličtiny, přičemž editor musí být schopen výsledek důkladně zkontrolovat a označit jej jako strojově přeložený. I zde však správci platformy upozorňují na nutnost lidského dohledu, aby nedošlo ke zkreslení původního významu.
OpenAI brzdí kontroverze, celkové tempo ale zrychluje: Biliony od investorů a plán na superaplikaci
Společnost OpenAI v poslední době vysílá poměrně smíšené signály, a uplynulé dny nejsou v tomto směru žádnou výjimkou. Po oznámení ukončení provozu generativního nástroje Sora se nejspíš stejného scénáře dočká i plánovaný režim pro dospělé, který byl avizován již v roce 2025. Funkce, která měla umožnit generování explicitnějšího obsahu pro uživatele s ověřeným věkem, narazila na vážné obavy kolem bezpečnosti, právních rizik a nedostatečně spolehlivého systému verifikace. Vedení OpenAI se podle všeho rozhodlo dát přednost stabilnějším a komerčně atraktivnějším produktům, zejména pro firemní zákazníky, a vyhnout se dalším regulatorním sporům v citlivých oblastech obsahu.
Today, we closed our latest funding round with $122 billion in committed capital at an $852B post-money valuation.
The fastest way to expand AI’s benefits is to put useful intelligence in people’s hands early and let access compound globally.
This funding gives us resources to…
— OpenAI (@OpenAI) March 31, 2026
Zároveň však firma Sama Altmana oznámila jednu z největších investičních událostí v historii technologického sektoru. V novém kole financování získala ohromujících 122 miliard dolarů (přes 2,5 bilionu korun), přičemž poprvé otevřela část investice i drobným investorům. Mezi hlavními partnery však i nadále figurují společnosti jako Microsoft, Amazon, NVIDIA či SoftBank. OpenAI tvrdí, že její příjmy rostou násobně rychleji než u tradičních technologických gigantů a že platforma směřuje k miliardě týdenních aktivních uživatelů.
Klíčovým cílem nově získaného kapitálu má být vývoj tzv. AI superaplikace. Ta má spojit ChatGPT, nástroje pro programování, internetový prohlížeč i autonomní AI agenty do jednoho rozhraní, které bude klást důraz na použitelnost a automatizaci práce. Oznámené odložení režimu pro dospělé na neurčito tak nejspíš zapadá do širší strategie firmy: OpenAI chce posílit svou pozici jako univerzální platforma pro nástroje umělé inteligence sloužící ke každodennímu použití, a odklonit se od myšlenky experimentálního chatbota, který by mohl balancovat na hraně etiky a regulací.
Nothing rozšiřuje produktové portfolio. Značka připravuje inteligentní brýle i sluchátka
Výrobce spotřební elektroniky Nothing si již od představení prvního chytrého telefonu stabilně buduje pověst neotřelého designéra kladoucího důraz na originalitu a jednoduchost. Podle magazínu Bloomberg se značka aktuálně chystá přivést na trh další zajímavé produkty. Vedle smartphonů a klasických sluchátek (letos už došlo na modely telefonů v čele s Nothing Phone (4a) a Pro a sluchátka Nothing Headphone (a)) Nothing pracuje na vývoji chytrých brýlí s podporou umělé inteligence. Zařízení by se mělo na trh dostat již v první polovině příštího roku, přičemž by mělo být vybaveno systémem kamer, mikrofonů a reproduktorů. Na rozdíl od konkurence by se však brýle měly obejít bez integrovaného AR displeje. Výpočetní výkon pro AI funkce bude zajišťovat připojený smartphone a cloud, díky čemuž by mělo být zařízení poměrně kompaktní a pohodlné i na dlouhodobé nošení.
Značka Nothing na sebe strhla vlnu pozornosti již představením smartponu Phone (1). Nyní se s chytrými brýlemi a sluchátky pokusí o totéž. Foto: Unsplash
Ještě před příchodem brýlí by se letos měla objevit také nová bezdrátová sluchátka, v nichž by měla umělá inteligence rovněž dostat poměrně velký prostor. Nothing tak reaguje na rostoucí konkurenci v oblasti ambientních zařízení, kde už dnes působí Meta, Google či Samsung, a směřuje vstříc současným trendům v oblasti nositelného hardwaru s přístupem k AI funkcím.
NVIDIA posouvá hranice plynulosti: DLSS 4.5 umí lépe generovat snímky a chytře se přizpůsobí monitoru
Společnost NVIDIA tento týden oznámila aktualizaci DLSS 4.5, která přináší výrazné vylepšení technologií založených na umělé inteligenci pro vykreslování obrazu ve hrách. Největší novinkou je režim Multi Frame Generation, jenž umožňuje grafickým kartám GeForce RTX 50 ke každému nativně vykreslenému snímku dopočítat až pět dalších. Díky AI je tak výsledný obraz výrazně plynulejší, což je znát zejména ve 4K rozlišení a při zapnutém ray tracingu. NVIDIA uvádí nárůst snímkové frekvence až o desítky procent bez výrazného zhoršení odezvy.
Další inovativní technologií v DLSS 4.5 je Dynamic Multi Frame Generation, kterou lze přirovnat k automatické převodovce. Technologie průběžně sleduje výkon GPU i obnovovací frekvenci monitoru a podle potřeby dynamicky mění počet generovaných snímků tak, aby hra co nejlépe využila možnosti displeje. V náročnějích scénách systém „přeřadí“ na vyšší násobič, v klidnějších pasážích naopak generuje jen minimum snímků navíc, čímž se snaží zachovat rovnováhu mezi kvalitou obrazu, plynulostí a latencí.
Aktualizace DLSS 4.5 je dostupná prostřednictvím beta verze aplikace NVIDIA App a vyžaduje nejnovější ovladače GeForce Game Ready. Zatímco samotné dopočítávání více snímků je omezeno na architekturu Blackwell a řadu RTX 50, dočkaly se inovací také starší karty modelové řady RTX 40. NVIDIA tak spolu s nedávným představením AI funkcí u DLSS 5 jasně ukazuje, že AI zůstává klíčovým nástrojem pro další zvyšování výkonu moderních her bez nutnosti drastického růstu hardwarových nároků.
Úvodní foto: Freepik
