Svět umělé inteligence se tento týden mnohem častěji zabýval spory o autorská práva či soukromím uživatelů na internetu. Tento jev však poměrně věrně odráží skutečnost, že se AI rozvíjí rychleji, než mnozí očekávali. Co zajímavého se událo?
- 1. Google představil nový balíček Gemini AI funkcí pro mladší generaci
- 2. Umělá inteligence jakožto nástroj k odhalování deepfakes. Vědci neustále vyvíjí nové a spolehlivější modely
- 3. NOYB versus Meta: Sociální gigant trvá na zavedení systému tréninku AI na příspěvcích uživatelů. Bránit se není snadné
- 4. OpenAI podepsala dohodu s dalším velkým médiem. Jiní novináři ji pro změnu ženou k soudu
- 5. Universal, Sony, Warner a další brojí žalobou proti GenAI
Google představil nový balíček Gemini AI funkcí pro mladší generaci
Společnost Google vydala tento týden důležité oznámení týkající se nových možností využití chatbota Gemini pro dospívající. Umělá inteligence byla totiž dosud k dispozici pouze osobám starším 18 let, a technologický gigant ji chce učinit přístupnější i mladším, především pak studentům. Google připravuje novinku zavést v nadcházejících měsících, přičemž by měla být k dispozici ve více než 100 zemích světa. Upravená verze chatbota Gemini pro studenty bude mimo jiné disponovat vyšším množstvím ochranných prvků zabraňujících přístup ke škodlivému obsahu. Neměla by chybět ani možnost administrátorské kontroly, kterou mohou využít například rodiče.
Nové funkce budou přístupné prostřednictvím účtu Google Workspace for Education, přičemž pro studenty bude jejich užívání zcela zdarma. Jisté omezení zde však přece jen je – chatbot bude schopen komunikovat pouze v anglickém jazyce. Lze předpokládat, že nástroj bude k dispozici i u nás, zatím však není jasné, kdy přesně Google jeho spuštění chystá.
Umělá inteligence jakožto nástroj k odhalování deepfakes. Vědci neustále vyvíjí nové a spolehlivější modely
Skutečnost, že lze AI využít k detekci AI tvorby, může znít na první pohled poněkud bizarně, opak je ale pravdou. Řada vědců a expertů na umělou inteligenci se v poslední době zaměřuje na vývoj modelů umělé inteligence, která bude schopna spolehlivě rozlišit mezi autentickým obrázkem či videem a deepfake dílem. A první vlaštovky již přilétají. Nedávno byl například představen nástroj MISLnet, na jehož vývoji pracovali odborníci několik let, a který dokáže rozeznat deepfake obsah s 98% přesností. MISLnet si díky tzv. syntetickým detektorům obrázků poradí i s videi, u nichž by jen málokdo pochyboval o jejich původu.
Srovnání jeho výkonu s podobnými nástroji pak vědci představili v odborném článku zveřejněném na webu arxiv.org. Na tomtéž portále se pak tento týden objevila další odborná práce, která v rozpoznávání deepfakes otestovala samotný ChatGPT. V případě jazykového modelu od OpenAI byla sice spolehlivost o něco nižší (okolo 80 %), chatbot však dokázal srozumitelně popsat své rozhodnutí označit daný obrázek jako neautentický. V porovnání s jinými běžně dostupnými LLM (large language models) si pak ChatGPT vedl nejlépe, a jeho potenciál v oblasti detekce deepfake materiálu je tak stále značný a rozhodně využitelný.
Před třemi týdni jsme v souhrnu AI novinek informovali o sporu mezi společností Meta a skupinou NOYB bojující za práva uživatelů na internetu. Firma stojící za sociálními sítěmi Facebook či Instagram narazila při připravovaném využívání veřejných příspěvků na jednotlivých platformách k trénování vlastního AI modelu na celkem 11 právních námitek v nejrůznějších evropských zemích. Jak se ale ukazuje, nehodlá se Meta svého plánu jednoduše vzdát. Realizovat jej tak chce na základě institutu oprávněného zájmu, kterým chce hájit možnost příspěvky uživatelů využít i bez jejich výslovného souhlasu. Pokud by k tréninku AI na těchto datech nepřistoupila, bránilo by jí to v podnikání a dalšímu rozvoji na trhu v porovnání s konkurencí.
📰 "Meta halts plans to train AI on Facebook, Instagram posts in EU" – Ars Technica on our preliminary win in our Meta AI case
— noyb (@NOYBeu) June 18, 2024
Uživatelé v Evropské unii a ve Spojeném království jsou chráněni přísnými pravidly ochrany osobních údajů a mají právo vznést námitku proti pořizování a používání svých údajů.
Meta za tímto účelem odkazuje na speciální formulář, nezaručuje však automatické schválení žádosti o nesouhlas s využitím osobních dat, pouze slibuje přezkoumání celé věci. V USA či jiných zemích světa, kde podobná právní ochrana neplatí, pak možnost vyjádřit tento nesouhlas prakticky neexistuje. Výše zmíněné stížnosti tak zatím dokázaly alespoň zpomalit příchod systému do Evropy, předpokládá se však, že jej Meta na své sítě aplikuje ještě během letošního léta.
Ve snaze předejít žalobám ze zneužití autorských práv se společnost OpenAI v posledních týdnech poměrně intenzivně snaží navazovat nové spolupráce s mediálními giganty, jejichž tvorbu by tak mohla oficiálně použít k tréninku vlastní umělé inteligence. Posledním velkým úlovkem do portfolia partnerů je pak magazín Time, s nímž OpenAI tento týden podepsala dlouholetý kontrakt. Spolupráce je v tomto případě oboustranná – výměnou za možnost využití obsahu nabídne tvůrce modelu GPT médiu exkluzivní přístup k novým funkcím umělé inteligence, které zatím nejsou veřejně dostupné.
OpenAI to však se svou novou strategií transparentnosti nebude mít úplně jednoduché. Nezisková zpravodajská organizace Center for Investigative (CIR) Reporting na společnost totiž tento týden podala žalobu právě ze zneužití obsahu k tréninku AI bez souhlasu či kompenzace autorům. V dokumentu pak CIR kromě OpenAI zmiňuje i Microsoft, který aktuálně vlastní 49% podíl ve společnosti věnující se vývoji umělé inteligence. Žalované strany se zatím k věci nevyjádřily. Dokáže si OpenAI udržet svou tvář poctivě se rozvíjející firmy respektující autorská práva?
Universal, Sony, Warner a další brojí žalobou proti GenAI
Technologický posun AI je v poslední době výrazně upozaděn soudními spory a žalobami. O ten největší poprask z minulého týdne se postaraly největší světové nahrávací společnosti, které míří k soudu proti dvěma startupům věnujícím se tvorbě hudby prostřednictvím nástrojů generativní umělé inteligence. Mezi žalobci nechybí giganti jako Universal Music Group, Sony Music Entertainment a Warner Music Group, kteří na hudebním trhu působí dlouhou řadu let. Na straně obžalovaných v tomto případu stanuly společnosti Suno a Uncharted Labs, které stojí za vývojem GenAI nástrojů umožňujících uživatelům generovat písně na základě textových pokynů.
Narativ žaloby je poměrně standardní a v obecném kontextu nepřináší nic nového, než na co bychom již z předchozí řady soudních tahanic mezi člověkem a AI nebyli zvyklí. Celý případ je však pozoruhodný zejména svými rozměry, jelikož skutečnost, že se do situace vložila největší světová hudební vydavatelství svědčí o tom, že by mohlo jít o významný a potenciálně eskalující spor. Zástupci společností Suno a Uncharted Labs zatím na žalobu bezprostředně nereagovali, v kontextu zúčastněných stran však bude toto ticho nejspíš brzy prolomeno.