Na trh AI technologií aktuálně míří další verze modelu GPT od OpenAI. Nezahálí však ani konkurence, a Gemini AI tak pro změnu demonstruje svůj potenciál v robotice. Kromě toho pak umělá inteligence zaznamenává pokrok na poli analýzy lidského mozku, ale také kontroverzních vojenských technologií.

OpenAI představil model GPT-4o mini. Nahradí zastaralý GPT 3.5 Turbo

Do světových médií včera unikla zpráva o chystaném jazykovém modelu GPT-4o mini. Informaci o novince, která bude jednodušší verzí současného GPT-4o, aktuálně nejvýkonnějšího chatbota z dílny OpenAI, pak potvrdila i samotná společnost ve svém oficiálním oznámení. Model bude mít přístup k menší neuronové síti, a jeho schopnosti tak budou v porovnání s GPT-4o omezené, přesto ale půjde o výkonný AI nástroj. GPT-4o mini by pak měl postupně nahradit GPT 3.5 Turbo, jehož provoz přestává být v kontextu současných technologií umělé inteligence efektivní.

OpenAI oznámila příchod nového modelu GPT-4o mini. Ten sice nedosahuje výkonu plné verze 4o, v testech si však nevede vůbec špatně. Dostupný je i formou API. Foto: Se souhlasem OpenAI

Model by měl být vůbec prvním typem AI softwaru využívajícího techniku hierarchie instrukcí, která mu umožní upřednostnit určité příkazy před jinými. Díky tomu není zapotřebí tak velkého hardwarového výkonu, a jeho využívání je tak ekonomičtější. GPT-4o mini by se měl dostat ke všem uživatelům nástrojů OpenAI během tohoto, nejpozději příštího týdne.

Umělá inteligence dokáže určit biologické pohlaví dítěte podle mozkové aktivity. Se sexuální identitou si ale zatím neporadí

Vědci se nedávno rozhodli otestovat hranice možností AI v rámci diagnostiky mozkové aktivity. Analýzou téměř 5 000 snímků z magnetické rezonance tak podrobili umělou inteligenci testu, v němž měla podle těchto dat určit pohlaví diagnostikovaného dítěte. AI se přitom měla zaměřit jak na biologické pohlaví, tedy soubor fyziologických a genetických znaků daných při narození jedince, tak na pohlaví sociální, tedy na to, jak se daná osoba identifikuje. Týmu výzkumníků se podařilo zjistit, že oba tyto aspekty pohlaví jsou spojeny s odlišnými vzorci mozkové aktivity, a kombinací vyšetření a dotazníků tak získali jakési skóre, prostřednictvím nějž dětské účastníky studie kategorizovali.  Poté na tomto souboru informací vycvičili model umělé inteligence, která na základě rozboru mozkové aktivity dokázala poměrně spolehlivě předpovědět biologické pohlaví dítěte.

Umělá inteligence si posvítila na mozkovou aktivitu dětí, a pokusila se v ní najít vzorce v určení pohlaví. Foto: Freepik

Pozoruhodné však bylo, že AI vykazovala mnohem menší přesnost určování sexuální identity. Autoři výzkumu byli výsledky experimentu překvapeni a uvedli, že studie názorně ukazuje potřebu uvažovat o biologickém pohlaví a sexuální identitě nezávisle a odděleně. Umělá inteligence by pak v tomto procesu mohla hrát významnou roli.

Google DeepMind nasazuje Gemini AI do skutečných robotů

Vývojová laboratoř DeepMind spadající pod společnost Google se pochlubila svými úspěchy na poli robotiky a vizuálních jazykových modelů. V rámci posledního projektu se jejím pracovníkům podařilo posílit funkce robotů softwarem Gemini 1.5 Pro, a dosáhnout tak vylepšených schopností navigace i porozumění okolního světa. Stroje byly trénovány pomocí kontextových oken, v nichž byly schopny zpracovat klíčové informace týkající se dotazovaného tématu.

How can Gemini 1.5 Pro’s long context window help robots navigate the world? 🤖

A thread of our latest experiments. 🧵 pic.twitter.com/ZRQqQDEw98

— Google DeepMind (@GoogleDeepMind) July 11, 2024

Společnost DeepMind se k testování robotů vyzbrojených AI v reálném prostředí neuchýlila náhodou. Trénink za hranicemi laboratoře totiž dokáže poměrně jednoznačně odhalit, zda-li si software i hardware umí poradit s detaily komplexního prostředí, ži zda správně zareaguje na nepřesné či nejasné příkazy. V demonstračním videu pak robot například dokázal uživatele navést k tabuli poté, co byl vyzván k nalezení vhodného místa ke kreslení. DeepMind tak dokázal posunout hranice AI technologií dál do sféry robotiky, a výrazně tak rozšířit praktické možnosti využití umělé inteligence.

Další zneužití autorských práv? Obvinění z nedovoleného tréninku AI čelí Apple, NVIDIA i Anthropic

Řada velkých firem zabývajících se vývojem nástrojů umělé inteligence čelí obvinění z neautorizovaného tréninku vlastních modelů na informacích ze stovek tisíc videí na YouTube. Vyplývá to z analýzy datové sady zvané Pile, open source databáze obsahující text titulků videí z platformy bez odpovídajícího obrazového materiálu. Tato data byla od populárních tvůrců na YouTube shromážděna neziskovou organizací EleutherAI před několika lety, a přestože již tehdy balancovala na hraně porušování pravidel platformy, zůstávala na internetu prakticky bez povšimnutí. Když však vyšlo najevo, že Pile pro trénování AI možná využily společnosti jako Apple, NVIDIA, Anthropic či Salesforce, začala se o celou věc zajímat širší veřejnost.

Data extrahovaná z platformy YouTube byla možná použita k tréninku AI modelů velkých technologických společností: Foto: Pixabay

Technologičtí giganti se obvinění brání. Zástupci firmy Anthropic například uvedli, že se podmínky YouTube vztahují pouze na přímé užívání platformy a nikoli na extrahovaná data, která navíc tvoří jen zlomek dat celkového balíku. Společnost Apple pak využití dat z Pile popřela úplně. Zůstává však otázkou, zda-li lze tento spor řešit právní cestou. Experti se totiž domnívají, že celý incident proběhl na hranici šedé zóny internetových pravidel, a vymáhat tak jakoukoliv náhradu škody ze strany YouTube tak bude prakticky nemožné. Přesto však situace nevrhá na světové lídry v AI technologiích nejlepší světlo.

Ukrajina vyvíjí tlak na použití AI ve válce. Startupy se předhánějí ve vývoji inteligentních bojových dronů

Vojenský konflikt na Ukrajině i nadále pokračuje, stejně jako závody ve zbrojení na obou stranách barikády. Situace se pak snaží využít nejrůznější společnosti, kteří chtějí válku využít k demonstraci vlastní technologické síly. V poslední době tak na Ukrajinu míří světové AI startupy s cílem využít umělou inteligenci k vylepšení technologií rušiček signálů, posílení detekčních systémů či rozšíření bojových schopností bezpilotních dronů. Jsou to pak právě drony, které jsou v samotném středu zájmu nejen zúčastněných stran konfliktu, ale i řady dalších vojenských velmocí, jelikož boj bez nutnosti nasazení lidských životů představuje nový způsob vedení válek.

Změní bojové drony poháněné AI současný koncept vedení války? Situace na Ukrajině tomu nasvědčuje. Foto: Unsplash

Jedním ze startupů, které na Ukrajině testují své drony, je společnost Swarmer, která zde chce vybudovat nové technologické bitevní pole, na kterém se Ukrajině podaří udržet si taktickou výhodu. Bezpilotní letouny řízené umělou inteligencí by tak měly být schopny rychle a přesně identifikovat vojenské cíle, zmapovat hůře dostupný terén či plnit záchranné mise. Tuto politiku přitom v mnoha směrech přímo podporuje i samotná ukrajinská vláda. Řada nezávislých expertů i širší veřejnost pak strategii těchto společností odsuzuje, skutečnost, že válka je jedním z nejmocnějších prostředků k dosažení technologického pokroku, je však smutným, avšak neměnným faktem, který doprovází moderní společnost.

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5