Dostane konečně ChatGPT rovnocenného soupeře? Jak se AI podílí na určení rizika vzniku demence? A jak se svět vypořádá se zneužitím umělé inteligence k tvorbě nezákonné pornografie? To vše i více se dočtete v dnešním pravidelném souhrnu novinek ze světa AI.
Vývojáři z DeepMind tvrdí, že jejich chatbot překoná ChatGPT
Když se řekne AI chatbot, většina lidí si téměř okamžitě vybaví populární ChatGPT od společnosti OpenAI. Google však nechce zůstat pozadu, a v rámci své vývojové laboratoře DeepMind pracuje na vlastním softwaru. Nyní, jak se zdá, se přípravy chýlí ke konci, a veřejnost se tak možná brzy dočká jeho odhalení. Chatbot my měl nést název Gemini a měl by disponovat podobnými funkcemi jako ChatGPT. Navrch by pak mohl mít v oblasti machine learningu, se kterým má Google bohaté zkušenosti v rámci jiných projektů. Podaří se chatbotu Gemini stát se novou světovou jedničkou? To nejspíš zjistíme na podzim tohoto roku, kdy bude podle předběžných plánů software zpřístupněn veřejnosti.
Společnost Google připravuje vlastního chatbota, který by měl být přímou konkurencí populárního ChatGPT. Zdroj: Freepik
První lék navržený umělou inteligencí míří do pokročilé fáze klinických studií
Přestože je globální využívání AI poměrně novým fenoménem, některé společnosti s podobnými systémy experimentují již řadu let. Biotechnologická společnost Insilico Medicine například před čtyřmi lety dokázala za pomoci umělé inteligence vyvinout novou molekulu, která měla mít potenciál stát se skutečným léčivem. Před několika dny pak firma oznámila, že tato látka oficiálně vstoupila do druhé fáze klinických studií.
Jde o první případ, kdy byla molekula navržená AI postoupena do tak pokročilého stupně testování. Umělá inteligence dokáže celý proces nejen značně zefektivnit, ale také zlevnit, což bývá mnohdy kámen úrazu klinického testování. V horizontu příštích deseti let by pak AI podle průzkumů mohla vyvinout desítky takových látek, a získat tak pro farmaceutický průmysl zisk okolo 50 miliard amerických dolarů.
AI může pomoci diagnostikovat neurodegenerativní choroby
Systém CognoSpeak, který je výsledkem vzájemné spolupráce interdisciplinárního týmu v čele s předními lékaři, by se mohl stát novým nástrojem v boji proti prevenci i v rámci léčby demence a souvisejících neurodegenerativních onemocnění. Nová platforma využívá virtuální dotazník, který formou specifických otázek dokáže vyhodnotit míru rizika projevu těchto chorob. Otázky jsou zaměřené na různá paměťová či artikulační cvičení, a slouží především jako orientační pomůcka pro případy, kdy by bylo vhodné vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
Umělá inteligence již dnes vypomáhá jako jeden z diagnostických nástrojů odhalení počínajících forem demence. Zdroj: Freepik
CognoSpeak je dostupný přes internetový prohlížeč, přičemž předběžné výsledky hovoří o 90% úspěšnosti vyhodnocení, což odpovídá stejné výši jako v případě klasického vyšetření pomocí běžných testů. Systém je nyní dále rozvíjen na větší skupině dobrovolníků.
NASA pro astronauty vyvíjí nového asistenta na bázi ChatGPT
Umělá inteligence může být v budoucnu velkým přínosem pro vesmírné mise. Agentura NASA nedávno oznámila, že pracuje na novém AI rozhraní, které by mělo astronautům usnadnit celou řadu operací. Vzorem pro tento systém pak není nikdo jiný než oblíbený ChatGPT. Umělá inteligence z dílny NASA by měla pomáhat například s manévrováním kosmických plavidel i v provádění nejrůznějších vědeckých experimentů na jejich palubách. Cílem je vytvořit sofistikovaný komunikační systém mezi posádkou a lodí, na podobné bázi, jako jej vídáme v seriálech a filmech s vesmírnou tématikou. Ostrého nasazení v praxi se pak dočkáme již v rámci dalších fází mise Artemis.
AI míří už i do vesmíru, kosmonautům by měla usnadnit komunikaci. Zdroj: Unsplash
Policie po celém světě řeší obchodování s dětskou pornografií vygenerovanou s pomocí AI
Stále zřetelněji se projevuje rostoucí význam internetu s umělou inteligencí. Bohužel ne každý tuto poměrně novou technologii užívá v mezích zákona. V poslední době se tak objevuje stále více případů, kdy AI zneužívají například pedofilové. Jsou to pak převážně generátory obrázků a fotografií, které jsou mnohdy masivně výrobě a distribuci značného množství materiálů týkajících se sexuálního zneužívání dětí. V praxi to znamená, že pachatel vezme již existující fotografii, kterou za pomoci AI dále upraví. To však pochopitelně znesnadní celé vyšetřování, jelikož identifikace oběti i zpětné vypátrání „autora“ je téměř nemožné.
Současné systémy určené k boji proti šíření dětské pornografie totiž cílí primárně na odhalování šíření známých obrázků, nikoli těch nově vytvořených. V důsledku toho mohou mít stávající mechanismy potíže s účinným řešením tohoto vznikajícího problému, a možná tak dojde i k posílení nástrojů umělé inteligence na opačné straně barikády, tedy v rukou policie a kriminálních vyšetřovatelů.
Světem hýbe nová hrozba – dětská pornografie z dílny umělé inteligence. Kdo je zde pachatelem a kdo obětí? Zdroj: Pixabay
