Na povrchu Slunce se objevila monumentální sluneční skvrna, která je viditelná i bez dalekohledu. Uskupení AR 4294–96 svými rozměry vzbuzuje zájem vědců, obavy však podle všeho nejsou na místě. I tak ale můžeme v těchto dnech očekávat projevy její přítomnosti v zorném poli Země.
Astronomové odhalili na povrchu naší nejbližší hvězdy dosud největší pozorovatelné uskupení slunečních skvrn. Komplex nesoucí označení AR 4294–96 se postupně dostává do zorného pole pozemských observatoří, viditelný je však i pouhým okem. Kvůli svým rozměrům si skvrna v posledních dnech získala pozornost kosmických meteorologů, kteří vyhodnocují riziko geomagnetické bouře.
Unikátní skvrna fascinuje vědce
Uskupení AR 4294–96 bylo poprvé zachyceno vozítkem Perseverance z povrchu Marsu na odvrácené straně Slunce. Postupně se pak skvrna dostala i do zorného pole Země.
1Dec25. AR 4294-96 is one of the biggest #sunspot seen in a decade. AR4294 is growing rapidly and harbours magnetic fields with #X_flare potential. The surprise is the X1.9 flare this morning came not from AR4294-96 behemoth but from the smaller AR4295 sunspot. This X-flare… pic.twitter.com/fYR6ywCd6i
— Alfred Tan (@yltansg) December 1, 2025
Komplex tvoří dvě oblasti – AR 4294 a AR 4296 – které jsou vzájemně propojené a rozprostírají se v pásmu o šířce 180 000 kilometrů, což je přibližně čtrnáctinásobek průměru Země. Skupina skvrn dosahuje zhruba 90 % velikosti skvrny, která v roce 1859 vyvolala tzv. Carringtonův jev, tedy nejsilnější zaznamenanou sluneční bouři v naší historii. AR 4294–96 se tak řadí mezi jeden z největších pozorovaných útvarů svého druhu na povrchu Slunce v posledních letech.
Není třeba propadat panice, vyzývají experti
AR 4294–96 na sebe strhává pozornost kvůli potenciálnímu riziku uvolnění slunečních erupcí a výronů koronární hmoty (CME), které jsou nedílnou součástí životního cyklu naší hvězdy. Právě tyto události mohou vyústit v geomagnetické bouře, jež mohou narušit satelitní systémy, GPS, radiokomunikace i elektrické sítě. Charakteristickým doprovodným efektem těchto jevů jsou pak intenzivní polární záře.
Z dosavadních pozorování skvrny vyplývá, že opakování Carringtonova jevu je v nejbližších dnech velmi nepravděpodobné. Komplex zůstává od svého objevení na začátku prosince klidný – jediná zmapovaná erupce vznikla v nedaleké oblasti AR 4295, nikoli v hlavní skupině skvrn. Národní úřad NOAA v tomto období rovněž nezaznamenal žádné CME směřující přímo k Zemi.
Co skutečně hrozí planetě Zemi
Podobné útvary mohou přesto vyvolat některé jevy na naší planetě. Týká se to především zmíněných polárních září, které se mohou v těchto dnech objevit i v nižších zeměpisných šířkách. Radiokomunikační a navigační systémy mohou rovněž zažívat krátkodobé výpadky či drobné poruchy.
Čočky dalekohledů z celého světa v posledních dnech upírají svůj pohled na Slunce. Foto: Unsplash (ilustrační)
Většina současných infrastruktur je však na podobné scénáře připravena, a má k dispozici ochranné protokoly, které mají tento vliv na pozemní i orbitální techniku minimalizovat. Pozorování systému AR 4294–96 nás však může lépe připravit na další budoucí hrozby, ať už ze Slunce či z jiných kosmických těles, jehož vlivu může být Země vystavena.
