Dlouhé roky se šíří spekulace, že chytrá zařízení, jako jsou telefony, reproduktory a televizory, nás možná nejen sledují, ale také aktivně poslouchají. Jak jinak si vysvětlit, že po zmínce o nějakém produktu v běžné konverzaci nám vzápětí na telefonu vyskočí reklama právě na tuto značku? Ačkoliv velké technologické společnosti jako Facebook, Google nebo Microsoft takové aktivity vehementně popírají, důkazy nasvědčují tomu, že někteří z jejich obchodních partnerů možná využívají technologie, které mají k tzv. eavesdroppingu velmi blízko.
Nedávná zpráva tech serveru 404 Media odhalila, že mediální gigant Cox Media Group (CMG) nabízí svým partnerům nástroj s názvem „Active Listening“, tedy aktivní naslouchání. Tento program údajně využívá mikrofony ve vašich chytrých telefonech, reproduktorech a dalších zařízeních, aby zachytil každodenní rozhovory uživatelů a následně je využil k cílené reklamě. Podle prezentace CMG, která unikla na veřejnost, se nejedná o žádnou futuristickou vizi jako z epizody seriálu „Black Mirror“. Tato reklamní technologie již dnes není tajemstvím a slibuje inzerentům přesně to, co byste od ní očekávali – zaměřit reklamu přesně na ty, kdo o produktu právě mluví, aniž by jej museli vyhledávat online.
CMG spolupracuje nebo spolupracoval s giganty jako Meta (Facebook), Google, Amazon, Microsoft a dalšími. To vyvolává zásadní otázku: poslouchají nás tedy opravdu chytrá zařízení, ačkoliv tyto společnosti popírají, že by se do takových praktik zapojily?
Kdo nese za odposlouchávání uživatelů odpovědnost?
Technologický magazín Mashable se pokusil dostat odpovědi přímo od gigantů, kteří jsou spojováni s využíváním služby Active Listening. Společnosti Meta, Google, Microsoft i Amazon v odpovědi na dotazy jednoznačně popřely, že by spolupracovaly s CMG na podobném programu. Podle nich jejich zařízení mikrofony pro cílenou reklamu nevyužívají.
„Meta nevyužívá mikrofony uživatelů pro účely reklamy a o této skutečnosti jsme veřejně informovali už roky,“ sdělil mluvčí společnosti Meta. Společnost dokonce uvedla, že se obrací na CMG, aby vysvětlila, že jejich program nevyužívá data z Facebooku či Instagramu.
Amazon a Google rovněž odmítly jakékoliv propojení s CMG a zdůraznily, že jejich inzerenti musí dodržovat veškeré platné zákony i interní pravidla. Microsoft slíbil, že případné porušení těchto pravidel vyšetří.
Giganti sice sami neposlouchají, ale data si kupují
Giganti sice veřejně odmítají využívání nástrojů, jako je Active Listening, vyvstává otázka, kdo tedy může naslouchat uživatelům. Jak se ukazuje, pravděpodobně má věc jednoduché rozuzlení– technologičtí giganti uživatele sami sice neposlouchají, ale data od uživatelů mohou získávat prostřednictvím svých obchodních partnerů, což je často obtížně kontrolovatelné. Firmy jako CMG, které mají přístup k chytrým zařízením prostřednictvím aplikací třetích stran, mohou analyzovat zvuková data a tyto informace následně prodávat dál.
Tento model se tedy zdá být legální, i když se pro mnohé uživatele stává nepřijatelným. V současném právním prostředí totiž sběr a prodej osobních údajů zůstává v šedé zóně – pokud aplikace nebo zařízení získá souhlas uživatele (ačkoliv často bez jeho plného vědomí a skutečného přečtení podmínek), může s daty volně nakládat.
Jak to věcí? Často nás firmy ani nemusí poslouchat
Opravdu nás ale musí firmy poslouchat, aby věděly naše preference? Na jedné straně, mnoho uživatelů jednoduše přeceňuje sílu cílených reklamních kampaní. Velké množství reklam se totiž opírá o analýzu digitálních stop, které lidé za sebou zanechávají – od vyhledávacích dotazů po vzory chování na sociálních sítích. Na druhé straně však existují i případy, které podporují teorii, že konverzace v blízkosti chytrých zařízení mohou být monitorovány a analyzovány. Přestože technologičtí giganti stále tyto spekulace popírají, množící se důkazy naznačují, že situace může být komplikovanější.
Navíc, existuje stále více firem, které se snaží získat uživatelská data mimo tradiční internetové vyhledávání a sociální sítě. Právě proto technologie jako Active Listening působí jako logické rozšíření současných praktik sběru dat – namísto spoléhání se pouze na digitální stopy mohou firmy analyzovat reálné konverzace a zpřesňovat své marketingové kampaně.
Firmy hledají způsoby, jak obejít pravidla
Se vzrůstající popularitou chytrých domácností a zařízení připojených k internetu se zvyšuje i množství dat, která mohou být teoreticky využívána pro marketingové účely. V současné době sice existují zákony, které mají chránit soukromí uživatelů, ale jak dokazuje příklad CMG, firmy neustále hledají způsoby, jak tato pravidla obejít.
Pokud máte pocit, že vás chytrá zařízení poslouchají, možná nejste daleko od pravdy. A i když vám Google, Meta nebo Microsoft řeknou, že vás přímo neposlouchají, neznamená to, že někdo jiný už vaše slova neslyší.
Potvrzuje to např. incident, kdy zaměstnanci Microsoftu poslouchali bez vědomí uživatelů jejich Skype hovory. Podobně pak např. zaměstnanci Amazonu poslouchali nahrávky pořízené Alexou – chytrým domácím asistentem. Obě firmy tak sice údajně činily pouze za účelem zkvalitnění služeb, ale bez vědomí konkrétních zákazníků.
Vadí vám, že vás mohou odposlouchávat? Pak by vám mělo vadit, že sbírají data skoro o každém vašem online pohybu. Kdyby šlo jen o cílenou reklamu, tak by se to ještě dalo, se skřípěním zubů, vystát. Bohužel jde o mnohem víc. Jde i o cílení politických kampaní a vlivové akce.… Číst více »