Dinosauří dobrodružství je hra plná chyb, zbytečného grindu a rozbitých aktualizací. Přesto však dokáže nabídnout úžasnou zábavu.

Obzvláště na malých serverech, které hrajete s přáteli, umí být ARK velmi poutavý. Graficky krásná akce umožňuje mnoha z nás splnit si dětské sny – totiž ochočit si dinosaury všech tvarů a velikostí, roztomilé a děsivé, a s některými z nich dokonce vyjet do boje: Sláva nebo smrt.

Allosaurus s růžovou mutací. Zdroj: Screenshot, se svolením Studio Wildcard

ARK není v žádném případě dokonalá hra. Je přeplněná nikdy neopravenými chybami, spousta prvků hry nedává smysl, příběhově je obzvláště od rozšíření Extinction dosti na štíru a technologicky má trable snad úplně se vším. Od rozšíření Genesis už pak příběh dává smysl stále méně a méně.

Hra plná chyb, která dokáže pohltit a nepustit

Jenže ani všechny tyhle chyby nezastírají to, co leží pod povrchem, a co funguje: Na člověka a na dinosaury zaměřený sandbox, který umožňuje budovat, pěstovat, tvořit a ničit rovným dílem. Původní ARK vyšel v roce 2017, poslední DLC přišlo na svět letos v červnu a tým už pracuje na ARKu 2.

TEK dinosauři – technologické repliky běžných dinosaurů – se ve hře sporadicky rovněž vyskytují. Zdroj: Screenshot, se svolením Studio Wildcard

Pokud jste ochotni přehlédnout chyby ARKu a ideálně u sebe máte skupinku dobrých přátel, pak se hra dokáže proměnit v úžasnou zábavu. Oficiální servery moc nedoporučujeme, je to spíše pro větší, klanové prostředí, které přiláká hlavně hardcore hráče. Trpí také na to, že na nich není admin, který by dokázal kupříkladu vrátit hráčovo vybavení poté, co o něj přijde v důsledku bugu, nebo vrátit server na předchozí aktualizaci v případě, že ta nová rozbije některé prvky hry.

Na hráči spravovaných serverech jde však o brilantní zábavu, která přinese tragické i hrdinné události. Je krásný pocit zachránit spoluhráče před jistou smrtí v heroické bitvě se skupinkou ochočených allosaurů nebo při jízdě na děsivém yutyrannusovi.

Vajíčka potřebují teplo. Občas hodně tepla. Oheň v budovách (bohužel? naštěstí?) nijak nepoškozuje okolní dřevěné povrchy. Zdroj: Screenshot, se svolením Studio Wildcard

Stejně tak vás bude bolet ztráta měsíce opečovávaných, poctivě krmených dinosaurů. Na svého prvního pteranodona Boba (pteranodoni mimochodem nejsou dinosauři), ztraceného náhodným setkáním s giganotosaurem (nejedná se zrovna o býložravce), vzpomínám při každém dalším zapnutí ARKu.

Je těžké mít ARK rád, ale pokud máte dostatek času, dobrou skupinku přátel a milujete dinosaury, pak se klidně může stát vaší pravidelnou večerní radosti.