V listopadu 1969 přistál na Měsíci druhý tým amerických astronautů – pouhých několik měsíců po Apollu 11, kdy Neil Armstrong poprvé vyšel na povrch našeho jediného přirozeného satelitu.

Tentokrát zůstali astronauti na Měsíci podstatně déle, po povrchu se prošli dokonce dvakrát. Přistání umožnilo astronautům pod vedením Charlese „Peta“ Conrada navštívit a prozkoumat sondu, která na Měsíci přistála před 2,5 lety.

Příprava na start Apolla 12 začala 8. listopadu 1969, start měl nastat po šesti dnech, 14. listopadu; úspěšně.

Astronauti z Apolla 12, ještě v simulačním modulu.

Po čtvrt roce znovu na Měsíci

Do vesmíru astronauty v lunárním modulu dostala legendární raketa Saturn V, zodpovědná za největší úspěchy ve zlaté éře NASA. Startovali samozřejmě z Kennedyho vesmírného střediska.

Co je zajímavé: Tým Charlese Conrada z Apolla 12 přivezl na povrch Měsíce barevnou kameru – tehdy nejmodernější technologii – ta ovšem celý výlet nepřežila. Kameru firmy Westinghouse zničilo, když ji jeden z astronautů omylem namířil směrem ke Slunci.

Mise samotná proběhla skvěle, astronauti po opuštění Měsíce úspěšně přistáli v oceánu, kde je bez zranění vyzvedla helikoptéra, se kterou doletěli až na loď USS Hornet. Tím však jejich mise defacto ještě neskončila: Stejně jako Buzz Aldrin a Neil Armstrong, i oni poté museli strávit dalších 21 dní v karanténě poblíž Houstonu – v dnešním Johnsonově vesmírném středisku.

Po Apollu 12 odstartovala v dubnu 1970 – opět jen o několik měsíců později – problémy sužovaná mise Apollo 13.

Připravy na misi Apolla 13: Probíhají změny ve funkčnosti lunárního modulu.

Úspěšná mise Apolla 11 potvrdila vítězství USA v závodech o průzkum vesmíru se Sovětským svazem, a v konečném důsledku tak napomohlo pozdějšímu konci studené války.

Zapomínat bychom však neměli ani na pozdější mise: Už jen proto, že létat na Měsíc i dnes zůstává něčím nesmírně výjimečným, a k obnovení pokusů o přistání dochází teprve teď, těsně před začátkem nového desetiletí. A stále je to velmi obtížné.

Zdroj: NASA