Vědci z univerzity ve finském Turku ve své studii zjistili, že uhlíková stopa řidičů elektrických vozů je ve skutečnosti často větší, než tomu je u benzínových či naftových vozů. Znamená to snad, že mají při stejném nájezdu větší uhlíkovou stopu elektromobily? Rozhodně ne. Důležité je zde slovo „řidič“.
Tým finských vědců složený z dvojice psychologů a jednoho ekonoma se rozhodl vyhodnotit část průzkumu zvaného CLIMATE NUDGE, který ve Finsku probíhá již několik let a má za cíl zmapovat povědomí veřejnosti o problematice globálního oteplování a faktorů, které k němu přispívají. Vědci tak ve své práci publikované v časopise PLOS Climate položilo čtyřem tisícům Finů komplexní dotazník mapující jejich místo bydliště, životní styl, zvyky, ale i četnost využívání veřejné dopravy či to, zda-li vlastní automobil a pokud ano, s jakým typem motoru. Na základě výsledků této studie se pokusili posoudit uhlíkovou stopu každého účastníka výzkumu.
Vědci si posvítili na uhlíkové stopy jednotlivců a pátrali po souvislostech
Při výpočtech celkové uhlíkové stopy daného jedince je nutné vzít v potaz součet všech emisí oxidu uhličitého (CO2), které vznikly v důsledku jeho činnosti přímo i nepřímo. Tento skleníkový plyn má schopnost zadržovat teplo v atmosféře, a zvyšuje tak průměrnou teplotu zemského povrchu. To způsobuje extrémní výkyvy počasí – sucha, požáry či další přírodní katastrofy – a kvůli CO2 se tak v dlouhodobém měřítku mění celkový ráz naší planety.
How do attitudes towards EVs differ between those who own them and those who don't? A new PLOS Climate article by @NilsSandman and colleagues analyses evidence from Finlandhttps://t.co/WXH5gNIqxo
— PLOS Climate (@PLOSClimate) October 3, 2024
Vědci se v rámci srovnávají studie rozhodli zhodnotit koeficienty zplodin vznikajících v důsledku přímé i nepřímé lidské činnosti, tedy i takové, které se uvolňují například během výroby daného automobilu. I když tedy například samotný elektromobil žádnou uhlíkovou stopu sám o sobě za jízdy nezbytně nevytváří, je nutné započítat i tuto hodnotu. Autoři práce se pak zaměřili primárně na zjištění toho, která skupina spotřebitelů je na tom s emisemi lépe a která naopak hůř.
Uhlíková stopa souvisí spíše s životním stylem než s druhem motoru
Výsledky ukázaly, že majitelé automobilu se spalovacím motorem vyprodukovali v průměru 8,05 tuny CO2 nebo ekvivalentních skleníkových plynů za rok. O něco větší uhlíkovou stopu pak zanechávali řidiči elektromobilů, kteří vyprodukovali 8,66 tuny škodlivých emisí za rok.
Vědci ve své práci naznačili, že tento rozdíl v neprospěch majitelů elektrických vozů může být do značné míry způsoben jejich obecně aktivnějším životním stylem. Tito lidé totiž dle statistik trávili více času například nakupováním, cestováním či jiným druhem zábavy. To koreluje s informací, že elektromobily jsou i dnes výsadou spíše lidí s poměrně vysokými příjmy, byť se situace mění.
Provoz elektromobilů možná není až tak zelený, jak se tváří. Foto: Freepik
Obecně tak tito spotřebitelé tráví více času na cestách, a vyšším odběrem elektrické energie tak určitou ekologickou stopu vytváří také. Kombinací přímých i nepřímých dopadů na emise tak ze studie řidiči elektrických vozů vyšli jako poražení.
Studie míchá jablka s hruškama. Jak si vedou ve skutečnosti?
Informace o tom, že řidiči elektromobilů jsou pro planetu větší přítěží než ti, kteří jezdí vozy se spalovacími motory, je sice v kontextu nedávného výzkumu podložena vědeckými daty, ta však postrádají určitou míru objektivity. Ze vzorku bezmála 4 000 účastníků studie bylo vlastníky elektrických vozů pouze zhruba 140 z nich, což výsledky značně zkresluje. Ve prospěch elektromobilů a jejich nízké tvorby emisí po celou dobu jejich životnosti navíc hovoří celá řada jiných, mnohem propracovanějších výzkumů. Skutečnost, že autory finské publikace tvoří tým složený z psychologů a ekonoma, pak jen tyto závěry umocňuje. Elektrické vozy jako takové jsou cestou vstříc udržitelné dopravy, což potvrzuje řada studií. Je však jen na chování každého z nás, jakou ekologickou stopu za sebou zanecháme. A právě tento faktor studie hodnotila – nic víc.
