Rusko minulý týden vypustilo do kosmu satelit Bion-M2, který zamířil na oběžnou dráhu Země. Na palubě družice se mimo jiné nacházelo i 75 myší, přes tisícovka octomilek a další vzorky mikrobů či semen.
Nejnovější ruská kosmická mise, která odstartovala 20. srpna z kosmodromu Bajkonur, navazuje na úspěch svého předchůdce Bion-M1 z roku 2013. Oba lety jsou součástí ruského programu kosmické medicíny Bion, jehož cílem je studovat vliv kosmického prostředí na živé organismy. Mise Bion-M2 tak má ryze vědecký charakter. Na palubě stejnojmenné družice se nachází nejen vzorky rostlin a mikroorganismů, ale i živé exempláře z řad octomilek a myší. Živý náklad bude kolem Země po dobu jednoho měsíce obíhat, přičemž vědci budou souběžně monitorovat, jaký vliv má na vzorky působení podmínek během kosmického letu.
Život na oběžné dráze pod drobnohledem vědců
Jak vyplývá ze zprávy agentury NASA, je Bion-M2 v podstatě jakousi vesmírnou biologickou laboratoří. Experimenty provedené v rámci projektu by se tak měly zaměřovat například na studium účinků mikrogravitace či kosmického záření. Vědce rovněž zajímá, jak se jednotlivé vzorky přizpůsobí podmínkám beztíže. Během pobytu na oběžné dráze může docházet ke změnám v růstu, buněčných funkcích a dalších biologických procesech. Všechny tyto závěry mohou hrát klíčovou roli v plánování dalších vesmírných misí k orbitě či za její hranice.
(1/3) Na kosmodromu Bajkonur byla na přípravné stanici 91A naplněna družice Bion-M2 pohonnými látkami a pracovními plyny. Následně byla přesunuta do montážní budovy 112. Zde proběhnou poslední přípravy a instalace časově kritického nákladu. pic.twitter.com/WLT8hRZMMR
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) August 13, 2025
Zajímavé pak je, že některé z myší, které jsou součástí mise Bion-M2, byly speciálně upraveny pro dané testy. Došlo u nich například k modifikaci antioxidačního genu NRF2, díky čemuž budou hlodavci méně či více citliví na kosmické záření. Na palubě sondy pak budou přepravovány i vzorky měsíční půdy či hornin, a po dobu trvání experimentu tak bude možné sledovat i reakci neživých složek přírody na dané podmínky.
Rusko již ustoupilo od letů s primáty
Kuriozitou programu Bion, který má svůj původ na počátku 70. let, tedy ještě v dobách Sovětského svazu, je poměrně časté používání primátů. Opice byly trénovány podobně jako lidští kosmonauti, a dočkaly se i podobných poct a zásluh. Současná vědecká etika však využití primátů pro výzkumné účely značně omezuje, a proto se i v rámci mise Bion-M2 počítá pouze s drobnějšími zvířaty či mikroorganismy.
Ruská mise Bion-M2 bude zkoumat vliv kosmického prostředí na živé i neživé vzorky. Foto: Unsplash
