Umělá inteligence (AI) by mohla do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako země velikosti Nizozemska a významně tak zatížit životní prostředí. Spolu s tím totiž vzroste i spotřeba vody, která je klíčová pro chlazení datových center. S takovými závěry přišel amsterdamský vědec Alex De Vries.
Dopad AI na životní prostředí a energetickou infrastrukturu ovlivní rychlost vývoje tohoto odvětví. Odhadnout tempo tohoto pokroku však není možné, protože technologické firmy nesdílejí s veřejností dostatek údajů.
Alex De Vries, doktorand na Vrije Universiteit v Amsterdamu, vycházel při své studii z předpokladu, že rychlost vývoje a dostupnost čipů se v nadcházejících letech nezmění, stejně tak jako že servery „pojedou“ na maximální výkon.
Čím rychlejší vývoj AI, tím větší dopad na životní prostředí. Zdroj: Unsplash
Obecně můžeme říct, že AI aplikace jsou energeticky náročnější než běžné aplikace. Potřebují tedy i výkonnější hardware než tradiční výpočetní úlohy. De Vries pracoval se scénářem, že výrobce čipů Nvidia bude dodávat až 95 procent klíčového hardwaru pro AI.
Tento objem dodávek předpokládal do roku 2027 a rozmezí spotřeby energie v tomto odvětví určil na 85 až 134 terrawatthodin elektřiny ročně, jak věděc zmiňuje ve studii publikované v časopise Joule.
Nedostatečná transparentnost
Horní hodnota přitom odpovídá půl procentu globální spotřeby elektřiny, tedy spotřebě země velké jako Nizozemsko. V porovnání se spotřebou ČR jde podle dat z roku 2021 o přibližně dvojnásobek. V roce 2021 to podle ČSÚ v Česku bylo 73,7 TWh. Systémy AI potřebují ke své činnosti velká datová centra, která jsou extrémně energeticky náročná. Náročná pak umí být také na vodu, která je v řadě případů využívána k jejich chlazení.
Velké jazykové modely vyžadují chlazení datových center obrovským množstvím vody. Zdroj: Unsplash
De Vries patří k expertům vyzívajícím tyto firmy k větší transparentnosti a současně upozorňuje, že AI by se měla používat jenom tam, kde je skutečně potřeba. Ze studie také vyplývá, že pomalejší vývoj by znamenal menší dopad AI na životní prostředí.
Ona ale může i ekologické problémy řešit. Experimentální nástroj AI pro volbu výšky letu může snížit kondenzační stopy letadel, které přispívají ke globálnímu oteplování. AI by také mohla urychlit výzkum v oblasti jaderné fúze.
