Astronomové zjistili, že exoplanety typu superzemě jsou ve vesmíru frekventovanější, než se dosud předpokládalo. Na každé tři hvězdy by pak mohla připadat alespoň jedna superzemě s oběžnou dráhou podobající se Saturnu.
Mezinárodní tým astronomů nedávno oznámil objev planety, která je dvakrát větší než Země. Těleso s označením OGLE-2016-BLG-0007Lb je od nás vzdáleno přibližně 14 000 světelných let, přičemž okolo své hostitelské hvězdy obíhá ve vzdálenosti zhruba desetkrát větší než Země okolo Slunce. Díky tomu jí dokončeno jednoho rotačního cyklu trvá zhruba 40 let.
K objevu přispěla unikátní síť dalekohledů
Jedná se zatím o nejmenší planetu klasifikovanou jako tzv. superzemi, jakou kdy astronomická komunita objevila. Superzemě jsou taková tělesa, která, jejichž hmotnost nepřesahuje desetinásobek hmotnosti Země. Vědci se o tyto planety zajímají zejména kvůli tomu, že by mohly být horkými kandidáty na hostitele mimozemského života. Například nedávno objevená superzemě HD 20794 d by na svém povrchu mohla mít kapalnou vodu.
Superzemě jsou planety s hmotností až desetinásobku hmotnosti Země. V poslední době jsou předmětem intenzivního zkoumání. Foto: Unsplash
Nová zjištění odhalují, jak se systémy se superzeměmi liší od naší sluneční soustavy. Objevů publikovaných v časopise Science se vědcům podařilo dosáhnout díky síti teleskopů a sond KMTNet (Korea Microlensing Telescope Network), která je spravována Korejským institutem astronomie a kosmických věd a zaměřuje se na pátrání po exoplanetách. KMTNet má tři dalekohledy v Jižní Africe, Chile a Austrálii. Díky tomuto komplexnímu pozorovacímu systému astronomové objevili již několik desítek podobných těles, z čehož vyplývá, že superzemě se ve vesmíru vyskytují poměrně hojně.
Pátrání po superzemích pokračuje
Výzkumy naznačují, že ve vnějších oblastech jiných slunečních soustav se může nacházet více superzemí. Tyto systémy pak mohou být podobné tomu našemu, ale mohou se i výrazně lišit, pokud budou oběžné dráhy těchto planet podobnější Jupiteru než Zemi. Cílem dalšího výzkumu by tedy mělo být zjištění přesnějšího počtu superzemí, což by mohlo urychlit pátrání nejen po potenciálně obyvatelných planet, ale i nových kolébkách života mimo Zemi.
