Možná jste o nich nikdy neslyšeli, ale drobná mořská zvířátka zvaná zooplankton patří k našim nejúčinnějším spojencům v boji proti globálnímu oteplování. Na souši jsou známé především jako krmivo pro ryby, pod vodou však tiše přispívají ke zpomalování klimatických změn.
Mezinárodní tým vědců publikoval v časopise Limnology and Oceanography překvapivé zjištění o tom, jak významný vliv mají tato mikroskopičtí tvorové na teplotu planety. Výsledky ukazují, že zooplankton každoročně uloží 65 milionů tun uhlíku do hlubin Jižního oceánu. To odpovídá ročním emisím 55 milionů dieselových automobilů.
Jak ukládání uhlíku funguje?
Na jaře a v létě se zooplankton živí fytoplanktonem. Jde o fotosyntézující bakterie a organismy žijícími na oceánském povrchu. Po nasycení sestupuje do hlubších vod kolem Antarktidy, kde hibernuje a spaluje nahromaděný tuk, čímž uvolňuje oxid uhličitý.

Krunýřovky patří mezi zástupce malých živočichů, kteří mohou výrazně napomáhat ukládání uhlíku. Foto: Wikimedia Commons
Klíčové je, že tento proces ukládá uhlík stovky metrů pod hladinu, kde může zůstat desítky až stovky let, než se znovu dostane do atmosféry. „Kdyby toto biologické čerpadlo neexistovalo, atmosférické hladiny CO2 by byly zhruba dvojnásobné oproti současným hodnotám,“ vysvětlil spoluautor studie profesor Angus Atkinson z Plymouth Marine Laboratory.
Ohrožení malých zachránců planety
Ačkoli už vědci věděli, že zooplankton hraje roli při ukládání uhlíku, nové výsledky odhalily skutečný rozsah jeho přínosu. Oceány díky tomuto procesu lépe zvládají pohlcování CO2 a zbavování se ho.

Oceány jsou důležitými ekosystémy s obrovským vlivem na celou planetu. Zdroj: Pixabay
Paradoxně však klimatické změny, které zooplankton pomáhá zpomalovat, představují pro tyto druhy dlouhodobé riziko. Vyšší teploty vody, narušení oceánských vrstev a extrémní povětrnostní jevy ohrožují jejich přežití. Problémem je také komerční lov těchto malých býložravých korýšů. Podle OSN bylo v roce 2020 z oceánů odstraněno přibližně 500 000 tun těchto organismů.
Studie ukázala, že i nejmenší obyvatelé našeho světa mohou hrát zásadní roli v globálních procesech. Ochrana zooplanktonu tak není jen otázkou biodiverzity, ale i klíčového mechanismu, který pomáhá udržovat klimatickou stabilitu planety.