Stíhačky F-35 jsou právem hodnoceny jako jedny z nejlepších bojových letounů současnosti. Velkou zásluhu na tom má také stealth technologie, která jim poskytuje značné strategické výhody. Jak funguje a jakými způsoby ji dokáží letouny páté generace efektivně využít pro svůj prospěch?

Armádní technologie jsou jedním z nejrychleji se rozvíjejících průmyslových odvětví vůbec. Při ostrém nasazení v boji totiž chtějí mít jednotlivé strany konfliktu k dispozici to nejlepší na trhu. Tento pokrok se přitom nevyhýbá také stíhacím letounům, jejichž v pořadí již pátá generace aktuálně brázdí vzduchem. Tato nejnovější generace se pak vyznačuje využitím nejmodernějších technologií 21. století, mezi něž se řadí nejrůznější rychlostní či manévrovací parametry, integrace supervýkonných počítačů využívajících AI či tzv. stealth technologie.

O co jde a jak lze tuto vymoženost strategicky využít přímo v akci? Demonstrovat sílu stealth režimu lze například na v poslední době často skloňovaných stíhacích letounech F-35 Lightning II, o jejichž pořízení do výbavy Armády ČR nedávno vláda rozhodla. Stíhačky z dílny americké společnosti Lockheed Martin jsou totiž právem považovány za absolutní špičku mezi současnými bojovými letouny, a stealth technologie hraje v jejich umístění na vrcholu nemalou roli.

Stroj F-35 Lightning II je jedním z letounů páté generace, které disponují mimo jiné stealth technologií. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

Ve vzduchu jsou prakticky nedetekovatelné

Základním parametrem určujícím schopnost zachytit letadlo na radarech je tzv. radarový průřez letadla neboli RCS. Jeho míru lze vyčíslit na základě kombinace různých konstrukčních vlastností samotné stíhačky, zejména pak tvaru, velikosti či použitém materiálu. Radarová detekce totiž funguje na základě odrazu vyslaného signálu od letadla zpět k detektoru – logicky tedy platí, že čím menší šance na zachycení odraženého paprsku je, tím nenápadnější může letoun být.

Snížení RCS pak lze docílit několika způsoby: snížením celkové plochy povrchu stroje, nanesením vrstvy schopné pohltit radarový signál či úpravou tvaru tak, aby se paprsky odrážely kamkoliv, jen je zpět k radaru. Ideální je pak pochopitelně kombinace všeho. V případě stíhaček F-35 se RCS pohybuje na hodnotě 0,005 m². Jen pro srovnání – tato plocha odpovídá podobné situaci, jako kdyby radar ve vzduchu zachytil golfový míček.

Na RCS pak navazuje také zvýšená obtížnost zaměřování nepřátelskými letouny. I ty totiž mnohdy využívají radarové, v některých případech pak infračervené paprsky. Stealth stíhačky jsou tak mnohem hůře detekovatelné i přímo během střetů vzduch-vzduch, což jim poskytuje značnou taktickou výhodu. Zarovnané hrany, nižší počet motorů či uložení zbraní a paliva ve vnitřní části letounu – to jsou jen některé z mnoha parametrů, díky kterým je stealth technologie zařízení Lightning II tak účinná. Nepřátelé se pak nemohou spolehnout ani na své vlastní smysly, jelikož let stíhačkou F-35 je velmi tichý, k čemuž přispělo mimo jiné umístění motorů přímo do trupu letadla. Zachycení pouhým okem či jiným druhem optické detekce pak ztěžuje použití takových laků a barev, které lehce splynou s oblohou či pozadím, a stíhačka se tak skutečně jeví neviditelná i na přímý pohled.

Ať už se stíhačka zvládne svou konstrukcí maskovat sebevíc, stále ji může radarový snímač zachytit. Je totiž třeba důkladně naplánovat také dráhu samotného letu, resp. pozici letounu vůči radaru. Většina zařízení umístěných na zemi snímá převážně přímý odraz od letadla, a nejčastěji tak dojde k detekci paprsky reflektovanými přímo od spodní části trupu. Šikovný pilot – či autopilot – tak musí za pomoci manévrů letoun naklánět tak, aby znesnadnil radarové zaměření stroje. Některé modernější verze radarů dnes již pracují také s technologií odrazu od troposféry, která zvyšuje šanci na odhalení. I v těchto případech pak hrají klíčovou roli zejména pilotovy manévrovací schopnosti. F-35 však v tomto směru letcům výrazně usnadňuje práci dalšími technologiemi, zejména pak asistencí počítače během letu, kterou si u letounu pochvaluje celá řada expertů i testovacích pilotů. Taktické manévry tak již ve většině případů zvládá sám autopilot, a lidský letec tak musí pouze celou akci korigovat.

F-35 dokáže nepozorovaně proniknout za nepřátelskou linii či se vyhnout tepelně naváděným raketám. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

Špička v rámci bojeschopnosti

Známé české přísloví říká, že co oči nevidí, to srdce nebolí. V případě stealth technologie však útok neviditelného letounu ve skutečnosti bolí o to víc, že o něm nepřítel do poslední chvíle neví. Stíhačky páté generace jsou tak schopny proniknout obrannou linií bez sebemenšího vzbuzení pozornosti. Výsledkem kombinace těchto špičkových technologií je, že pro protivníka je extrémně složité letoun nejen zachytit, ale i zaměřit. Tepelná stopa je totiž dalším technickým parametrem, kterým lze snížit míru zachytitelnosti jinými než radarovými zařízeními. Díky tomu, že má F-35 motory uloženy v plášti trupu, a jejich tepelná stopa je tak výrazně nižší, poradí si i s detekcí různými termokamerami či termovizemi.

Pochopitelně pak nestačí pouze odstínit samotné motory, ale také tepelnou stopu, která z nich vychází a zůstává za letounem. V tomto případě jsou stealth stíhačky vybaveny speciální chladící technologií, která dokáže tepelnou stopu neutralizovat prakticky okamžitě po opuštění trysky motoru. Je tedy zřejmé, že jen vystřelit na letoun typu Lightning II a podobné je prakticky nemožné. Když však nakonec dojde do tuhého, vykazují stíhačky se stealth technologií vysokou míru schopnosti přežití nejen pro pilota v kokpitu, ale i pro samotný stroj. Ztráta stroje v hodnotě 100 milionů USD totiž zabolí nejeden státní rozpočet.

Vyšší schopnost maskovat se před nepřátelskými radary pak navíc rozšiřuje spektrum misí, na které lze stealth letouny vyslat. Nemusí tak jít pouze o přímé útočné a jiné vojenské akce, stíhačky se velmi často účastní misí průzkumných či záchranných. Ty jsou pak zpravidla velmi rychlé, jelikož není třeba plánovat složité strategie v rámci toho, co by se stalo v případě detekce letadla. Stealth technologie tak skutečně posouvá leteckou vojenskou výbavu na úplně novou úroveň.

Nelze také nezmínit multiplikační efekt, díky kterému lze docílit mnohem efektivnějších výsledků za použití menšího počtu samotných letadel. Ve vzdušném prostoru tak přestává platit pravidlo, že v počtu je síla, jelikož ona síla je mnohem více soustředěna do jednotlivých letounů v letce.

Česká vláda nedávno schválila nákup 24 letounů F-35. Zdroj: Se souhlasem Lockheed Martin

AČR chce to nejlepší, čekání se vyplatí

Pořízení F-35 je důležité také pro splnění závazků České republiky v rámci NATO. „Bez letounů 5. generace se naše letectvo ocitne v podstatě mimo NATO. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35.“

„Co se týče využití schopností, tak v tuto chvíli skutečně tyto schopnosti AČR z většiny nevyužije, protože modernizace AČR je proces na řadu let. Ale v době, kdy sem první F-35 přiletí, dokážeme schopnosti tohoto stroje plně integrovat do AČR a využít tak maximální možný potenciál tohoto stroje. Je naprosto zásadní, aby spolu jednotlivé druhy techniky dokázaly komunikovat. Není to jen jeden z cílů modernizace AČR, ale také cíl NATO. S touto schopností se samozřejmě počítá u všech modernizačních projektů,“ zmínila AČR ve svém prohlášení.

„Bez F-35 tyto schopnosti mít nebudeme. S žádným jiným strojem se tak daleko nedostaneme, nebudeme schopni útočit na takovou vzdálenost a nesesbíráme tolik dat,“ zní z AČR.

AČR ve svém prohlášení také zmiňuje důležitost F-35 jakožto extrémně schopného senzoru, který pomůže dalším složkám armády. „Potřebujeme, aby například dělostřelectvo dokázalo využít data z dronů. A ne aby souřadnice zadával operátor, ale aby si systém řízení palby přímo bral data z malého dronu nad bojištěm. Stejně tak spolu musí komunikovat i všechny ostatní zbraňové systémy. F-35 je v tomhle systému jeden ze zásadních prvků: nejde jen o letadlo, ale také o prvek PVO a extrémně schopný senzor, který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem nad území nepřítele a může tam nejen zaútočit, ale hlavně sesbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky atd. A všechna tato data umí propojit s daty z jiných systémů, vyhodnotit je a poskytnout dalším systémům v AČR nebo v NATO.“

„Bez F-35 tyto schopnosti mít nebudeme. S žádným jiným strojem se tak daleko nedostaneme, nebudeme schopni útočit na takovou vzdálenost a nesesbíráme tolik dat,“ zdůrazňuje AČR ve své reakci na nepravdivé a zavádějící informace kolující po sítích.

Stealth letouny posílí AČR

Za zmínku stojí skutečnost, že stealth technologie si s sebou sice nese řadu pozitiv, její implementace však vyžaduje také drobné oběti. Jednou z nich je například omezení maximální rychlosti, jelikož letouny díky svým nekompaktním tvarům mnohdy ztrácí na aerodynamičnosti.  Další nevýhodou je pak pochopitelně vyšší pořizovací cena. V případě, že ale chcete to nejlepší na trhu, musíte počítat, že se tak trochu plácnete přes kapsu.

Samotná AČR má na finanční stránku věci poměrně jasný pohled. Ve svém nejnovějším vyjádření zmiňuje, že „Pořízení 24 kusů F-35 by mělo zásadní vliv na podobu celého taktického letectva, protože F-35 by díky svým schopnostem byly schopny plnit plné spektrum úkolů bez nutnosti využívání dalších platforem, jako je L-159. V současné době taktické letectvo disponuje kromě 14 kusů Gripenů C/D i 24 kusy letounů L-159. V případě pořízení F-35 je předpoklad, že dojde i k postupnému utlumování a po roce 2035 k úplnému uzemnění všech L-159, čímž dojde i k průměrné roční úspoře nákladů ve výši cca 600 mil. Kč ročně a zároveň ke sjednocení na jedinou platformu.“

Je zřejmé, že se Česká republika nehodlá v dohledné době aktivně a přímo zapojit do žádného ozbrojeného konfliktu. I přesto však mohou mít letouny Lightning II svůj velký přínos, zejména jako odstrašovací příklad toho, co hrozí případným nepřátelům ČR v případě, že se rozhodnou pustit se s naším letectvem do křížku. Asi nikdo by totiž nechtěl stát tváří v tvář letce nejmoderněji vybavených stíhaček na světě.

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5