Vtěsnat do 140 znaků smysluplnou zprávu není jednoduché, ale přesto se stal Twitter místem, kde lidé tato krátká sdělení s nadšením publikují. Lidé si na limitující délku zpráv zvykli a po 11 let nedošlo ke změně, až do dneška. Jak změní dvojnásobný počet znaků podobu populární sociální sítě?

Twitter v úterý oznámil navýšení počtu znaků na jednu zprávu ze 140 na 280 znaků, v tuto chvíli pro omezený okruh uživatelů. Pokud vyjde experiment podle předpokladů, dojde k finálnímu navýšení limitu pre většinu světa, kromě Číny, Japonska a Korey. Zmíněné země potřebují pro vyjádření slov méně znaků.

Za 11 let historie sociální sítě se změnilo mnoho funkcí, většinou však nebyly reakce komunity přívětivé. 140 znaků vychází z délky textových zpráv v mobilních telefonech a přestože je občas těžké myšlenku vtěsnat do zkrácené formy, jedná se o charakteristickou vlastnost Twitteru.

Čísla mluví jasně, více znaků je v některých jazycích potřeba

Již nyní se síť plní zamítavými příspěvky. Najdou se však tací, kteří změnu vítají. Sociální síť se odkazuje na fakt, že v některých jazycích je stávající limit 140 znaků větším problémem, než v ostatních. Nezpůsobí však dvojnásobný prostor pro zprávy zánik hlavní myšlenky a výhody tzv. „tweetů“, kterou je stručnost sdělní?

Podle Twitteru nikoliv, podle nemalého počtu uživatelů to však není nejšťastnější krok. Podle dat společnosti využije plných 140 znaků pouze 9 procent zpráv v angličtině, zatímco v japonštině je to pouze 0,4 procenta. Průměrná délka japonských tweetů je 15 znaků, u anglických poté 34 znaků. V praxi tak provozovatelé sítě neočekávají výraznější rozdíl v podobě příspěvků, pouze komunitě dávají k dispozici způsob, jak myšlenky lépe vyjádřit bez nutnosti dlouze rozjímat nad zkracováním.