Výzkumníci úspěšně využili schopnosti strojového učení k rozluštění prastarého svitku, který byl v roce 79 n. l. pohřben pod lávou a popelem během sopečné erupce Vesuvu nedaleko měst Pompeje a Herculaneum. Svitky není možné bezpečně rozvinout, a tak musely nastoupit počítačová tomografie a umělá inteligence. Postupně bylo možné dešifrovat část textu ze spálených svitků, která by měla usnadnit další překlad.
V minulém roce jsme v rámci pravidelného souhrnu novinek ze světa AI psali o veřejné výzvě s názvem Vesuvius Challenge, v rámci níž se mohli fanoušci do technologií umělé inteligence zapojit do dešifrovací soutěže o překlad co největšího množství textu ze starobylých svitků nalezených v troskách Pompejí a Herculanea na úpatí sopky Vesuv. Prvních úspěchů již bylo dosaženo loni, nyní se ale vědci v oblasti strojového učení posunuli opět o něco dál. Podařilo se jim totiž přeložit více než 2 000 dosud nečitelných znaků, a významně tak pokročit v dešifrování obsahu tajuplných dobových dokumentů.
Za průlomovým objevem stojí trojice mladých vědců
Výhodou celé výzvy Vesuvius Challenge je především skutečnost, že tato akce může spojit i na první pohled nezávisle fungující výzkumníky či vědecké týmy, a celkový pokrok se tak může značným způsobem zefektivnit a urychlit. Trojice vědců, která se podobným způsobem společnými silami dopátrala rozluštění starého svitku, se tak skládala z Youssefa Nadera, Lukea Farritora a Juliana Schilligera. Byl to pak přímo Farritor (aktuálně působící jako stážista v americké vesmírné společnosti SpaceX), který se podílel na výše uvedeném dešifrování první části svitku a který svým výzkumem přispěl k rozluštění slova πορφυρας (porphyras) odkazujícího na fialovou barvu. Nader aktuálně působí jako doktorand na univerzitě v Berlíně, Schililiger se věnuje studiu robotiky ve švýcarském Curychu.
Klíčem k dešifrování byla komplexní 3D mapa
Naderovi, Farritorovi a Schilligerovi se podařilo rozklíčovat celkem 15 sloupců textu čítajících dohromady okolo 2 000 znaků. Text nacházející se na samém konci jednoho z řady starořímských svitků prý pochází z pera epikurejského filozofa Filodéma a pojednává o hudbě, jídle a o užívání si života. Samotné dešifrování pak probíhalo na základě vytvoření 3D skenu dokumentu pomocí počítačové tomografie a následném rozdělení textu do dílů, které byly podrobeny AI rozboru. Svitky jsou totiž spálené prakticky na popel. A snaha o jejich rozmotání by znamenala jejich zničení. Jak nyní svitky vypadají můžete vidět na snímků níže.
#AI breakthrough enables #scientists to read #Roman scrolls once buried by Mount Vesuvius: https://t.co/QZy7XQtODD@mvollmer1 @enilev @BetaMoroney @Shi4Tech @Khulood_Almani @gvalan @Fabriziobustama @FrRonconi @PawlowskiMario @Nicochan33 @TanyaSinha_ @sonu_monika @KanezaDiane#ML pic.twitter.com/eW8V3osfpn
— Dev Khanna (@CurieuxExplorer) February 7, 2024
Přeložená část svitku představuje přibližně 5 % z celku, i tak je ale výzkum některými historiky považován za jeden z nejvýznamnějších vědeckých počinů současnosti. Zdůrazňuje totiž nejen možnosti všestranného využití umělé inteligence v překladu historických dokumentů, ale představuje také první náznak klíče, podle kterého by mělo být možné přeložit i další svitky, u nichž většina dosud leží v troskách Vily papyrů v Herculaneu.
Trojice vědců si díky svému objevu vysloužila honorář 700 000 dolarů (více než 16 milionů korun). Vesuvius Challenge však pokračuje dál, a v letošním roce nabízí dalších 100 000 dolarů (zhruba 2,3 milionů korun) vědcům, kteří přeloží více než 90 % ze čtyř aktuálně naskenovaných svitků. Podaří se mladým výzkumníkům uzmout si pro sebe i tuto odměnu, nebo objev čeká na novou krev? Těžko říct. Nezbývá než doufat, že budou Pompeje a Herculaneum i nadále odhalovat svá zašifrovaná tajemství.
Pokud vás zajímá, jak celý proces od skenování po detekci probíhal, doporučujeme obsáhlý text na oficiálních stránkách Vesuvius Challenge.