Britští vědci vytvořili lidská embrya bez použití spermií a vajíček. Nejedná se o skutečná lidská embrya, podobají se však těm v nejranějším vývoji. Tento úspěch vyvolává mezi odborníky značné kontroverze, neboť jsme už jen krok od překročení hranic etiky a zákony s tímto nepočítaly.
Snaha vytvořit umělá embrya probíhá už pár let. Různé expertní týmy dokázaly přimět kmenové buňky myší, aby se zkombinovaly do podoby velmi raných embryí. Jedním z úspěšných týmů byl ten Magdaleny Żernicky-Goetzové.
Vědkyně a profesorka z Univerzity v Cambridgi a Kalifornského technologického institutu nyní podle deníku The Guardian učinila se svým týmem průlom, když vytvořila umělá lidská embrya ve velmi rané fázi vývoje.
Nejsou živá
O tomto průlomu hovořila profesorka na výročním zasedání Mezinárodní společnosti pro výzkum kmenových buněk v Bostonu. Jedná se vlastně o shluky buněk bez známek srdce či počátky vývoje mozku.
Nejedná se o skutečná lidská embrya. „Přeprogramováním embryonálních buněk kmenových buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ vysvětlovala Żernicka-Goetzová.
Cílem vývoje umělých lidských embryí je studium genetických poruch a potratovosti. Jejich klinické užití a vložení do dělohy zákony nepovolují a vědci to ani neplánují. Není ani jasné, zda by embrya mohla dozrát. V případě myší a opic se tak nestalo.
Výzkum je přelomový hlavně tím, že se povedlo vědcům dovést umělá lidská embrya až do věku 14 dní přirozeného vývoje. Podrobnější informace o tomto výzkumu teprve vyjdou v odborném časopise.
Ale co etika?
I když nejde o skutečná lidská embrya, jsou jim nesmírně podobná a měli bychom s nimi zacházet stejně, domnívá se Robin Lovell-Badge z Institutu Francise Cricka v Londýně. Otázkou taky zůstává, zda se lidská umělá embrya mohou vyvíjet dál.
Snaha zjistit odpověď by ale vedla k překročení etických hranic. Zákony celkově s vytvořením umělých lidských embryí nepočítají. Vzhledem k rychlosti jejich vývoje Lovell-Badge upozornil, že je nutná alespoň v Evropě a USA regulace.
Zdroje: 1