Zní to jako utopie z vědecko-fantastických románů – získávat elektřinu jen díky tomu, že naše planeta rotuje. Jenže fyzik Christopher Chyba z Princetonu opět naznačil, že sci-fi může mít k vědě překvapivě blízko. S týmem spolupracovníků sestrojil aparaturu, která poprvé v historii měřitelně zachytila elektrické napětí vzniklé čistě díky otáčení Země. Ačkoli hodnota 17 mikrovoltů vypadá směšně, může jít o první krůček k novému typu zelené energie.
Jak vše funguje? Vědci postavili třiceticentimetrový válec z mangan-zinkového feritu – materiálu, jenž funguje současně jako magnetický štít i jako nepříliš dobrý vodič. Válec museli v temné laboratoři (světlo by rušilo měření) nasměrovat přesně pod úhlem 57° ve směru sever-jih. Klíčové bylo, že takto nastavený válec protínal zemské magnetické pole v kolmém směru, zatímco samotná Země ho unášela svou rotací. Když na konce válce napojili citlivé elektrody, naměřili oněch sedmnáct mikrovoltů.
Takto si využití energie z rotace Země a jejího magnetického pole představuje generativní umělá inteligence. Foto: Freepik AI
Když teorie říká NE, ale experiment ANO
Chyba už před devíti lety publikoval teoretickou práci o možnosti získávat proud z rotace planety. Tehdy ho ovšem fyzikální komunita nepřijala zrovna s otevřenou náručí.
„Nemůže to fungovat,“ zněl hlavní argument kritiků. Podle zavedených principů elektromagnetismu by každý pokus vytvořit napětí tímto způsobem skončil nezdarem – elektrony by se okamžitě přeuspořádaly a veškerý potenciál by zmizel.
Jenže příroda je často složitější než teorie. Chybův tým dokázal, že naměřené napětí bylo malé, ale nepopiratelné. „Náš přístroj jako by porušoval zažitý předpoklad, že vodič ležící nehybně na zemském povrchu nedokáže čerpat energii z jeho magnetického pole,“ poznamenal Chyba v tiskové zprávě.
Nejde jen o chybu měření?
Vědci nejsou naivní – vědí, že citlivá aparatura může zachytit kdejaký šum. Proto Chyba s kolegy provedl ověřovací pokusy. Nejprve nahradil svůj speciální válec obyčejným vodičem – a napětí zmizelo. Pak celý experiment přestěhoval do běžného bytového domu vzdáleného několik kilometrů od univerzitní laboratoře.
Nadějný objev pravděpodobně nebude napájet celá města, ale své uplatnění by mohl nalézt. Foto: Freepik AI
I tam, mezi ledničkami a televizory sousedů, přístroj stále ukazoval podobné hodnoty, jen s větším rozptylem. „Jde o důkaz, že nejde o náhodnou anomálii specifickou pro laboratorní prostředí,“ poznamenal Chyba.
Spíše zajímavost než energetická revoluce
Sedmnáct mikrovoltů je tak málo, že by nestačilo ani na rozsvícení nejúspornější LED diody. Pro srovnání: jediný neuron v mozku při výboji generuje větší elektrický potenciál. Není divu, že řada vědců zůstává skeptická.
Sám Chyba si nedělá iluze o okamžitém využití. „Otázka škálovatelnosti zůstává otevřená,“ připouští. „Nezbytným dalším krokem je, aby některá nezávislá laboratoř naše výsledky buď potvrdila, nebo vyvrátila – ideálně s podobným zařízením.“
Nezapomínejme ale, že takto začínalo mnoho převratných objevů – od skromných počátků k technologiím, které změnily svět. Kdo ví, třeba naši pravnuci budou získávat část energie právě z neúnavného koloběhu planety, na které žijeme.
