Řada lidí napříč laickou i odbornou veřejností zastává názor, že život, jak jej známe, je pouze produktem řízené počítačové simulace. Pokud tomu tak skutečně je, existuje z této umělé reality cesta ven? Nejnovější výzkumy ukazují, že ano.
Je to již téměř 25 let, co svět poprvé ohromila myšlenka počítačem řízené reality, kterou ve svém příběhu představil kultovní filmový snímek Matrix. Vědci se od té doby snaží potvrdit či vyvrátit nejrůznější teorie o tom, zdali by tento scénář mohl být skutečností. A připustíme-li alespoň v rámci filozofických úvah na chvíli možnost, že bychom v takové simulaci skutečně žili, měli bychom vůbec reálně šanci na to přijít, případně pak tuto virtuální realitu opustit?
Teorie umělé reality fascinuje vědce již od počátku zrodu technologií, v posledních letech se však objevují komplexní analýzy této hypotézy. Zdroj: Freepik
Skutečnost či simulace? Podle analýzy jsou šance téměř vyrovnané
V roce 2020 se astronom David Kipping pokusil určit pravděpodobnost, s jakou je myšlenka počítačem řízené umělé reality vůbec skutečná. Analýzy zahrnovaly vyhodnocení několika různých dilemat, které byly seřazeny na základě určitých priorit. Výsledek studie poněkud překvapivě určil, že šance jsou prakticky 50:50, přičemž pomineme-li zaokrouhlení, je jazýček vah pravděpodobnosti nakloněn o něco blíže tomu, že život, jaký známe a jaký žijeme, je možnou jedinou realitou. Co když je ale vše jinak?
Je možné se ze simulace odpojit a opustit ji?
Na otázky ohledně případného úniku z počítačové simulace se nedávno pokusil zodpovědět uznávaný vědec a autor řady odborných publikací Roman Vladimirovič Yampolskiy. Ten na konci roku 2022 zveřejnil vlastní analýzu, ve které se snaží představit lidstvu jeho možnosti.
Yampolskiy se ve své studii opírá o skutečné případy – od skutečných útoků hackerů až po příběhy ve videohrách – a zkouší tak představit model takové simulace. Ten pak prokládá sérií únikových plánů, které vychází z úvah jiných odborníků, kteří se myšlenkou umělé reality v minulosti zabývali.
Je možné, aby byl svět, jak jej známe, pouze výplodem něčí fantazie? Zdroj: Freepik
Jednou z možností, jak prorazit pomyslnou bariéru takové simulace, by tedy mohlo být vytvoření matematicko-fyzikálního paradoxu, který by realitu projektující počítač neměl šanci vyřešit. Další variantou, která by přicházela v úvahu, je pak jakási analogie k DDoS útoku, tedy přetížení výpočetní kapacity simulátoru. Podle Yampolského by takový nápor mohlo vyvolat například globální pozastavení veškeré lidské činnosti a její následné nastartování v plné síle. Studie se také zabývá myšlenkou, zdali by samotné vědomí o existenci simulace nemohlo projekci narušit, nicméně Yampolskij tvrdí, že by se tak nestalo.
Výzkum stále pokračuje
Pokud bychom někdy v budoucnu skutečně přišli s důkazem o existenci simulace takovýchto rozměrů, pochopitelně se nabízí polemizovat o tom, zdali bychom ji vůbec chtěli opustit. I této problematice se výše uvedená studie věnuje se závěrem, že po opuštění této umělé reality by lidstvo mohlo získat přístup ke znalostem a vědomostem, o jejichž existenci dosud nemělo tušení. Zároveň by pak toto odhalení poskytlo prostor pro další úvahy.
Studie z roku 2022 předkládá odpovědi na otázku, jak z případné simulace uniknout. Zdroj: Freepik
Otázka toho, zda může či nemůže náš život být pouze výplodem pomyslné fantazie nějakého počítače, příp. jiné formy inteligence, bude společností rezonovat ještě dlouho. Dosavadní technologie nám zatím neumožňují přijít s jednoznačným řešením. Přesto však samo bádání v této oblasti přináší vědě řadu poznatků a otevírá nové možnosti pro lepší pochopení toho, jak by takový Matrix mohl fungovat i v reálném světě.
