Optický paměťový krystal vyvinutý britskými vědci disponuje až 360 TB paměti úložiště, vynikající tepelnou a mechanickou odolností či schopností schraňovat uložená data prakticky navěky. V jeho struktuře je nyní uložena celá sekvence našeho genomu, a pětirozměrný krystal tak slouží jako fyzická záloha lidské rasy.
Výzkumnému týmu z Výzkumného centra pro optoelektroniku (ORC), jenž je součástí univerzity v britském Southamptonu, se možná konečně podařilo vyřešit problém se zálohováním velkých objemů informací, které přetrvají po miliardy let. Klíčem k průlomovému objevu se stal 5D optický paměťový krystal, který je svým rozměrem menší než jednokorunová mince, za to však dokáže odolat teplotám přes 1 000 °C, kosmickému záření či přímému nárazu o síle 10 t/cm2.
Jeden exemplář paměťového krystalu již cestuje vesmírem
Díky své unikátní struktuře je tak materiál prakticky nezničitelný, což potvrzuje i ocenění Guinessovy knihy rekordů z roku 2014 za vůbec nejodolnější paměťové médium na světě. K zápisu dat na paměťový krystal využili vědci technologii ultrarychlých laserů, které dokáží danou informaci mechanicky vložit do nanometrových dutin vznikajících ve struktuře křemíku. Označení „5D“ pak vychází ze skutečnosti, že na rozdíl od 2D značení (například na kusu papíru) využívá tato metoda hned dva optické rozměry a tři prostorové souřadnice pro komplexní zápis dat v materiálu. I díky tomu tak lze do krystalové struktury uložit stovky terabajtů dat, aniž by přitom došlo k jejich degradaci v průběhu následujících až miliard let.
Současné disky nejsou vhodné pro dlouhodobé zálohování dat vhodné. Budou 5D paměťové krystaly lepším řešením? Foto: Pixabay
V průběhu uplynulých let pracovali výzkumníci z ORC na optimalizaci celé technologie, a jejich prototypy tak našly využití například v zálohování slavné knižní série Nadace Isaaca Asimova, která nyní cestuje na palubě vozu Tesla Roadster vyslaného do vesmíru v roce 2018. Využití této formy pevné zálohy vidí vědci především v možnosti rekonstrukce celých organismů, a to na základě informace uložené v DNA. Mapu genomu gravírovanou do krystalu by tak bylo možné použít v případě, že bude daný rostlinný či živočišný druh v přírodě vyhuben.
Z informací uložených v materiálu bude možné znovu oživit lidskou rasu
K otestování tohoto konceptu tak vědci na 5D paměťový krystal uložili kompletní lidský genom. Každé z bezmála tří miliard písmen tvořícího kód naší genetické informace bylo 150krát sekvencováno tak, aby byla zajištěna integrita uložené informace. V nano-dutinách je také vyobrazena ikonická dvoušroubovice bází nukleových kyselin, která je připomínkou schémat uložených na plaketách nesených mezihvězdnými sondami Pioneer agentury NASA.
Na povrchu krystalu o velikosti mince je uložena kompletní genetická informace člověka. Foto: Se souhlasem ORC
Samotný krystal byl poté uložen do časové kapsle, která je součástí archivu Paměť lidstva uloženém v solné jeskyni nacházející se v rakouském Hallstattu. Součástí jeho struktury je pak i klíč, který by měl umožnit dostat se k datům i jiným inteligentním bytostem. Představa, že by se krystal dostal do rukou mimozemských civilizací, které by následně vytvořily kopii lidské civilizace, je tedy stále poněkud přitažená za vlasy, vynález velkokapacitního 5D paměťového krystalu schopného přežít i naši sluneční soustavu je však i přesto přinejmenším vzrušující.
