Indie se pravděpodobně stane teprve čtvrtou zemí, která dopraví na Měsíc výzkumnou technologii. Z indického kosmodromu odstartovala v pátek raketa LVM3 vyvinutá indickou vesmírnou agenturou ISRO se sondou Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) na palubě. Start sledovaly tisíce lidí navzdory intenzivnímu horku.
Mnozí označují start rakety LVM3 za historický milník. Pokud na měsíci sonda Čandrájan-3 skutečně přistane, stane se Indie teprve čtvrtou zemí po USA, Číně a Sovětském svazu, která dopravila na naši přirozenou družici nějakou technologii.
Indická vesmírná agentura ISRO informovala, že start 43 metrů dlouhé rakety byl úspěšný, přičemž se dostala na oběžnou dráhu země. Start v kosmodromu Sriharikota v jižním státě Ándhrapradéš sledovalo přes deset tisíc zvědavců nehledě na horko.
Již několikátý pokus
Sonda Čandrájan-3 by měla s robotickým vozítkem přistát 23. srpna poblíž jižního pólu Měsíce, uvedla televize Al-Džazíra. Jedná se celkem o třetí indickou misi k přirozené družici ve vzdálenosti 400 tisíc kilometrů od Země. První takovou misi zahájila Indie v roce 2008.
V té době kroužila sonda Čandrájan-1 kolem Měsíce, o rok později však byla prohlášena za ztracenou. Stejně dopadla mise sondy Čandrájan-2 v roce 2019. Modul se nečekaně odmlčel těsně před přistáním na Měsíci.
Rover v rámci mise Čandrájan-3 bude mít za úkol prozkoumat oblast a pořídit snímky. Ty pak odešle na Zemi k prozkoumání. Vozítko pojmenované jako Pragyan, což je sanskrtské slovo pro moudrost, má životnost pouze jeden lunární den nebo 14 pozemských dnů.
Čína získala jedno prvenství
Ve čtvrtek provedla start své rakety Ču-čchüe-2 (Rumělkový pták) Čína, která získala prvenství v úspěšném otestování ekologičtějšího a levnějšího metanového pohonu, což znamená pro komunistický stát milník v dobývání vesmíru.
Čína tak předběhla i USA a společnost Elona Muska SpaceX, která chce používat metanové palivo u svých raket nové generace Starship. Čína má velké ambice v dobývání kosmu. Hodlá se stát největší vesmírnou velmocí.
Zdroje: 1