Japonsko vypustilo raketu H-2A, která nese na oběžnou dráhu modul SLIM. Ten se v následujících měsících pokusí přistát na Měsíci. Součástí mise je i družice XRISM, která má sledovat plazmu ve hvězdách a galaxiích. V případě úspěchu se Japonsko stane po Indii pátým národem, který přistál s modulem na lunárním povrchu.
Japonská vesmírná agentura JAXA konečně ve čtvrtek z kosmodromu Tanegašima vypustila raketu H-2A nesoucí malý modul SLIM a družicí XRISM. Raketa měla odstartovat původně během srpna, třikrát však plány JAXA překazilo nepříznivé počasí.
Modul vyvinutý experty z JAXA slouží jako testovací zařízení pro přistání na lunárním povrchu a družice bude pozorovat plazmu ve hvězdách a galaxiích. Pokud proběhne mise úspěšně, Japonsko se stane pátou zemí, která dopravila na Měsíc modul.
Lander SLIM se pokusí přistát na lunárním povrchu za čtyři až šest měsíců. Zdroj: Se svolením JAXA
Lander se pokusí přistát za čtyři až šest měsíců u kráteru Shioli nedaleko měsíčního rovníku. Mise je podle magazínu Forbes unikátní tím, že modul by měl přistát v okruhu stovek metrů od stanoveného místa. Přesnost landerů při přistání se pohybuje v rozmezí až desítek kilometrů.
„Modulem SLIM chceme udělat kvalitativní posun tak, abychom mohli přistát tam, kde chceme, nikoli tam, kde je snadné přistát. Tím, že toho dosáhneme, budeme moci přistát na vzácnějších objektech, než je Měsíc,“ uvedla podle deníku The Guardian JAXA.
Hrozby Číny přesahují až do kosmu
Japonsko v rámci závodu o dobytí Měsíce spolupracuje i americkou agenturou NASA a Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Data získaná během mise SLIM poslouží americkému programu Artemis.
Jeho cílem je opět dopravit na měsíční povrch lidskou posádku a časem zaměřit své úsilí na rudou planetu. V roce 2024 obletí naši přirozenou družici čtyřčlenná posádka, která se o rok později pokusí na jejím povrchu přistát.
Raketa H-2A nese modul SLIM a družici XRISM. Zdroj: Se svolením NASA
Cílem programu je najít na lunárním jižním pólu zamrzlou vodu důležitou pro kolonizaci a použitelnou pro výrobu raketového paliva. Čína tam plánuje vyslat v roce 2026 rover a v roce 2030 se očekává mise s lidskou posádkou a postavení lunární základny.
Čínské plány však znepokojily šéfa NASA Billa Nelsona. Peking si totiž může na měsíc přinést pozemské chování. Obává se, že komunistický stát obsadí lunární jižní pól tak jako v případě některých ostrovů v Jihočínském moři.
Indie úspěšně přistála s modulem Vikram na Měsíci jako čtvrtá vesmírná mocnost a jako první v oblasti jeho jižního pólu, kde by mělo být podle vědců vodního ledu nejvíce. Rusko se pokusilo Indii předběhnout s modulem Luna-25, avšak neúspěšně.
