Již tuto neděli 27. října 2024 nás čeká pravidelná změna času na zimní. Ve 3 hodiny ráno se ručičky hodin posunou zpět na druhou hodinu, což znamená, že si budeme moci o hodinu déle přispat. Zatímco pro někoho může být tato změna vítaným bonusem v podobě delšího spánku, pro jiné představuje nepříjemné narušení jejich biorytmu. Proč vlastně čas měníme a jaká je historie tohoto kontroverzního opatření?

Historie změn času v českých zemích sahá až do období první světové války. První zásah do úpravy času přišel v roce 1916, kdy letní čas zavedlo nejprve Německo se svým spojencem Rakouskem-Uherskem a následně Švédsko. Do té doby neznámé opatření se tak poprvé dostalo i do českých zemí, kdy byl zaveden letní čas v období od 1. května do 30. září. U tehdejšího obyvatelstva si však velkou oblibu nezískal, a proto byl po skončení válečného konfliktu zrušen.

Změna času je u lidí nepopulární. Zatím však nepadla definitivní shoda, jaký zůstane zachován. Foto: Freepik

Výraznější stopu zanechala druhá světová válka, během níž byl letní čas v Protektorátu Čechy a Morava zaveden okupačními úřady v letech 1940-1944. Hlavním důvodem byla snaha o zvýšení produktivity zbrojní výroby díky „prodloužení“ denního světla. V poválečném Československu se letní čas překvapivě udržel až do roku 1949.

Nedostatek energie jako hlavní argument

K modernímu zavedení střídání času přispěla především ropná krize na počátku 70. let 20. století. V souvislosti s izraelsko-arabskou válkou, tzv. Jomkipurskou válkou došlo v říjnu 1973 k prudkému nárůstu cen ropy, což vedlo k ekonomické krizi v západní Evropě. Po všeobecné dohodě byl letní čas zaveden v naprosté většině evropských zemí, kde byl běžný až do roku 1980. Od roku 1980 EU postupně přijímala právní předpisy, které ukončily rozdílné harmonogramy pro posun času.

Nedostatek energií byl jedním z důvodů pro střídání letního a zimního času. Foto: Freepik

V případě Československa hrály významnou roli také specifické okolnosti. Počátkem roku 1979 zasáhly republiku mimořádně silné, několikatýdenní mrazy, které způsobily značné výkyvy v dodávkách elektrické energie. Docházelo k večernímu vypínání elektřiny na několik hodin a školáci měli nejedny „uhelné prázdniny“. Vládnoucí režim předpokládal, že posun hodin o hodinu dopředu sníží spotřebu elektřiny ve večerních hodinách.

Má změna času doopravdy vliv na spotřebu energií?

Když Spojené státy zavedly v letech 1974 až 1975 prodloužený letní čas v reakci na energetickou krizi z roku 1973, přineslo to překvapivé výsledky. Podle studie amerického ministerstva dopravy (U.S. Department of Transportation) vedlo zavedení letního času v 70. letech k úspoře deseti tisíc barelů ropy denně během března a dubna.

Další studie z roku 1975 měla prokázat, že používání letního času by teoreticky mohlo snížit spotřebu elektrické energie v zemi o jedno procento během období od března do dubna. Jak asi tušíte, nejde o jednoduše měřitelná data, neboť zde hraje vliv spousta faktorů. Jiné studie totiž pro změnu tvrdí, že pozitivní je z pohledu energií přechod na zimní čas.

Češi střídání času nechtějí, kdy se EU dohodne?

Podle původních plánů se měl čas v roce 2021 ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli pandemii covidu-19 a neshodám mezi členskými státy ohledně trvalého nastavení času se však tato změna odsunula na neurčito. V kurzu je v tuto chvíli rok 2027. Průzkumy ukazují, že většina Čechů je proti pravidelnému střídání času a podporuje jeho zrušení. Problémem však zůstává, na kterém času se natrvalo ustálit. Například nizozemské ministerstvo zdravotnictví doporučuje trvalý přechod na zimní čas, neboť má takový režim lepší dopad na naše zdraví.

Průzkumy dokazují, že Češi střídání času nechtějí. Jak potvrzuje řada studií, pro naše zdraví není střídání zrovna vhodné. Foto: Freepik

Proč už střídání času nedává smysl?

Odborníci poukazují na několik důvodů, proč je střídání času v moderní době přežitkem:

• Zdravotní dopady:  Změna času má negativní vliv na biologické rytmy člověka, může způsobovat problémy se spánkem, únavu a snížení koncentrace.
• Nejasné úspory: Původní argument ohledně úspory energie je v současnosti zpochybňován. Některé studie dokonce naznačují, že v určitých sektorech může přechod na letní čas spotřebu energie zvýšit. Změna na zimní čas dokáže spotřebu naopak nepatrně snížit, jak dokazuje studie z Británie.

Zrušíme střídání času?

Ačkoliv je střídání času v dnešní době spíše přežitkem, jeho zrušení není tak jednoduché. Vyžaduje koordinaci mezi členskými státy EU a shodu na tom, který čas by měl platit celoročně. Podle odborníků by byl pro člověka příznivější spíše pásmový (zimní) čas, který lépe odpovídá našemu přirozenému biologickému rytmu.

Do doby, než se politici dohodnou, nám nezbývá než se připravit na další změnu času. Ta nejbližší nás čeká právě tuto neděli 27. října 2024, kdy si budeme moci přispat o hodinu déle.

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5