Nová studie popsala, jak supermasivní černé díry mohou ovlivňovat tvar galaxií. Jednu takovou astronomové identifikovali ve středu galaxie VV340a. Nejen že pohlcuje okolní materiál, ale do okolí navíc vysílá ohromnou trysku plynu a plazmy. Tento proud energie přitom neletí rovně, ale spirálovitě se točí, čímž zasahuje do více galaktických oblastí. Díky tomu rychle zahřívá a rozhání plynová mračna, nezbytná pro tvorbu nových hvězd.
Jinými slovy, galaxie možná přestane tvořit nové hvězdy. Pozorování provedené astronomem Justinem Kaderem poskytuje jeden z dosud nejsilnějších pohledů na to, jak černé díry ovlivňují galaktický vývoj.
Černé díry ovlivňují tvar galaxií. Zdroj: ChatGPT
Jeho tým provedl pozorování řadou dalekohledů napříč vlnovými délkami – od infračervených snímků po rádiové signály – aby dokázal vystopovat rozsah výtrysku a jeho interakci s galaktickým plynem. Právě díky tomu odhalil vůbec první rádiový výtrysk takového rozsahu v diskové galaxii.
Plyn vytlačuje extrémně rychle
Dopad proudu na okolí podle astronomů není bezvýznamný. Rychlost odtoku plynu činí 19,4 ± 7,9 hmotností Slunce za rok. Jinými slovy, každý rok výtrysk z galaxie odstraní plyn o hmotnosti zhruba devatenácti Sluncí. Plyn, který by jinak přispíval ke vzniku nových hvězd.
Tento vyvržený materiál je navíc extrémně horký a ionizovaný. Astronomové o něm hovoří jako o koronálním plynu, jenž se obvykle nachází v bezprostředním okolí černých děr. V případě VV 340a se ale rozprostírá daleko od hostitelské galaxie.
Tým tento poznatek připisuje práci revolučního vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Jeho infračervené vlnové délky pronikají i hustým prachem, blokujícím jinak viditelné světlo galaxií.
Nejde jen o samotný objev, ale i inovativní metodu pozorování. Využitím více vlnových délek mohli astronomové sledovat jak výtrysk z černé díry, tak plynová mračna s nebývalou jasností. Výsledkem je přesvědčivý pohled na to, jak může černá díra rozšířit svůj vliv za hranice svého bezprostředního okolí.
Zdroje: Daily Galaxy, Science
