Mnoho firem v posledních letech propouštělo zaměstnance s argumentem, že jejich práci zvládne umělá inteligence (AI). Jednalo se hlavně o technologické, analytické nebo finanční společnosti, které automatizovaly rutinní práci ve snaze ušetřit provozní náklady a zvýšit produktivitu se ziskovostí. Dnes ale zjišťují, že automatizace nedokáže lidskou práci vždy plně nahradit. Zaměstnance proto nabírají zpět.
Podle nedávného průzkumu lituje automatizace 55 procent firem, které rychle nahrazovaly zaměstnance umělou inteligencí. Úspory na mzdách totiž vyvážily jiné výdaje, například ztráta zákazníků, poškozená reputace nebo nutnost složitých dodatečných úprav systémů.
Skvělý sluha, špatný pán
Automatizované systémy sice zvládají rutinní úkoly, selhávají ale ve složitějších situacích. Umělá inteligence je totiž dobrý sluha, ale špatný pán. Skvělá je například na analýzu dat, shrnutí informací nebo restrukturalizaci poznámek. Dokáže nahradit některé rutinní procesy, a tím zvýšit pracovní efektivitu. Nedokáže ale zastoupit celé procesy.
Umělá inteligence chybuje a řada zákazníků navíc s automatizací služeb nesouhlasí, což ohrožuje důvěru mezi nimi a firmou. A to je obrovské riziko.
Umělá inteligence je dobrý sluha, ale špatný pán. Zdroj: ChatGPT
Firmy, které rušily pracovní místa uprostřed automatizace, teď nabírají zaměstnance zpátky. Odstrašujícím příkladem je švédská fintechová společnost Klarna. Její šéf Sebastian Siemiatkowski před dvěma lety prohlašoval, že umělá inteligence dokáže vykonávat všechny úkoly, které dosud měli na starosti lidé. Společnost omezila nábor a propustila stovky zaměstnanců zákaznické podpory.
Chatboti a další systémy sice v prvních měsících vyřídili miliony zákaznických dotazů a výrazně snížili náklady, současně si ale zákazníci stěžovali na generické odpovědi, nekonečné cykly komunikace s chatbotem nebo nutnost vysvětlovat problém znovu lidskému operátorovi. Spokojenost zákazníků i jejich důvěra ve firmu klesaly. Vedení společnosti proto oznámilo znovuobnovení náboru. Fungování firmy se však změní. Pracovníci budou spolupracovat s AI.
Zatímco technologičtí lídři varují před dystopickou masovou nezaměstnaností nebo utopickou budoucností, kdy budou mít všichni všechno, jen ne práci, střízlivější hlasy upozorňují, že umělá inteligence nějakým způsobem ovlivní většinu kognitivních pracovních míst, ale plně je nenahradí.
Nemá jít o to nahradit lidi
To mimochodem nedávno uvedla i prezidentka a spoluzakladatelka start-upu Anthropic Daniela Amodei. Podle ní je množství úkolů proveditelných bez lidského zapojení velmi malé. V profesích vyžadujících myšlení a rozhodování podle ní funguje jako nástroj podpory spíše než náhrada. Řekla, že skutečným posunem není méně lidí v pracovním procesu, ale „lidé pracující jinak“.
Amodei představila svou vizi budoucnosti, kdy nám umělá inteligence s prací pomáhá a vytváří podmínky pro poutavější a produktivnější činnosti.
Platí to také pro AI agenty, kteří dokážou nahrazovat celé pracovní procesy ve firmách. Dělají logické chyby, zasekávají se, nejsou plně spolehliví a potřebují lidské spolupracovníky.
Řada studií slova Amodei potvrzuje: umělá inteligence je skvělá jako doplněk, nikoli kompletní náhrada lidské práce. To ale neznamená, že není nebezpečná. V současnosti ubývá příležitostí v juniorských pozicích pro mladé lidi vstupující na trh práce. Zatímco firmy experimentují s automatizací, seniory brzy nebude mít kdo vystřídat.
Zdroje: Fast Company, Mayhemcode, The Economic Times
