Astronomové objevili pozoruhodný systém dvojice hnědých trpaslíků, v němž se jedno těleso aktivně přelévá do toho druhého. Neobvyklá dvojice by podle vědců mohla v budoucnu splynout, a vytvořit tak zcela novou hvězdu.
Nedávno publikovaná studie zveřejněná v časopise The Astronomical Journal Letters poukázala na unikátní fenomén na hvězdné mapě. Jedná se o binární systém hnědých trpaslíků vzdálený přibližně 1000 světelných let od Země. Jeho jedinečnost spočívá v extrémně blízkých oběžných drahách obou těchto těles.
Hvězdy, které dostaly druhou šanci zazářit
Hnědí trpaslíci bývají často označováni jako „nepovedené hvězdy“, protože mají příliš nízkou hmotnost na to, aby v jejich jádrech docházelo k trvalé fúzi vodíku.
„Neúspěšné hvězdy dostávají druhou šanci,“ uvedl jeden z autorů výše zmíněné studie. „Hnědí trpaslíci nemají vnitřní zdroje energie jako hvězdy, ale tento výsledek ukazuje, že mohou vykazovat velmi zajímavé dynamické fyzikální jevy.“
Astronomům se podařilo odhalit, že jeden z trpaslíků v systému ZTF J1239+8347 aktivně vysává hmotu ze svého menšího souseda, podobně jako je tomu u některých dvojhvězd tvořených skutečnými hvězdami. Tento druh přenosu hmoty dosud nebyl na úrovni hnědých trpaslíků pozorován. Podle autorů výzkumu je navíc proces pozorovaný v systému ZTF J1239+8347 natolik intenzivní, že významně ovlivňuje budoucí vývoj obou těles.
Vědci uvažují o dvou scénářích
Kuriózní trpasličí tanec má podle vědců dva možné konce. Buď se obě tělesa nakonec spojí do jednoho, které tak může získat dostatečnou hmotnost pro zažehnutí termojaderné fúze. Ve finále by se tak z binárního systému ZTF J1239+8347 mohla stát zcela nová, plně vyvinutá hvězda. Druhou možností je, že hmotnější trpaslík díky postupnému nabývání materiálu překročí kritickou mez a samostatně se promění v hvězdu, zatímco jeho menší partner zanikne.
Při pozorování systému ZTF J1239+8347 se vědcům naskytla unikátní podívaná – přechod hmoty mezi dvěma hnědými trpaslíky. Foto: Se souhlasem CALTECH
Pozoruhodné je, že v obou scénářích může tento poměrně temný a slabě svítící pár skončit jako objekt, který bude výrazně jasnější než dnes. Odborníci upozorňují, že systém zároveň představuje důležité vodítko pro pochopení přechodového pásma mezi planetami a hvězdami. Hnědí trpaslíci se totiž svými vlastními pohybují právě na hranici těchto dvou kategorií, a jejich vzájemné interakce tak mohou vědcům napovědět, jak se rodí a vyvíjejí hvězdné soustavy.
Význam objevu pro astronomii
Tento objev přináší nový pohled na chování tzv. substelárních nebo-li subhvězdných objektů. Až do této chvíle se totiž mělo za to, že hnědí trpaslíci žijí poměrně klidným životem, a rozhodně u nich nedochází k výraznějším přesunům hmoty.
Dynamika binárního systému ZTF J1239+8347 však viditelně ukazuje, že i tělesa na pomezí hvězd a planet mohou vytvářet dramatické vesmírné příběhy. Nově nabyté poznatky tak mohou zásadně ovlivnit vývoj modelů sledujících možný vznik hvězd, binárních systémů i vzájemné působení těles s nižšími hmotnostmi.
