Když se bavíme o misi Artemis II, většinou padají velká americká jména, jako NASA, Lockheed Martin, Boeing. Jenže na palubě lodi Orion, která právě míří k Měsíci, je i kus české technologie. A ne ledajaký. Šest vysoce citlivých čipů pro měření kosmického záření pochází z dílny pražské firmy ADVACAM. Ve čtvrtek v noci kolem čtvrté hodiny ranní středoevropského času přišel jejich čas, posádka aktivovala experiment HERA, jehož jsou české detektory jádrem. A vše funguje jako hodinky.

Co je HERA?

HERA, celým názvem Hybrid Electronic Radiation Assessor, je přístroj vyvinutý NASA pro monitorování kosmického záření na palubě lodi Orion. V hlubokém vesmíru, daleko od ochranného magnetického pole Země, je radiace jednou z největších hrozeb pro lidskou posádku. Nejde přitom jen o zdraví astronautů, kosmické záření může poškodit i citlivou elektroniku na palubě.

Úplně mi to vypadlo z časového plánu druhého letového dne. Okolo 04:00 SELČ se předmětem zájmu mise Artemis II stal technologický experiment HERA. Jeho základem jsou radiační detektory dodané českou společností @AdvacamC. pic.twitter.com/t4umxeY9aB

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) April 3, 2026

Srdcem systému HERA je šestice pixelových čipů technologie Timepix dodaných právě ADVACAMem. Čipy jsou rozmístěné ve dvou senzorových jednotkách HSU (Hera Sensor Unit), v každé po třech modulech. Přístroj pracuje autonomně, naměřená data průběžně zpracovává a posádce poskytuje dozimetrické údaje včetně varování při významných radiačních událostech. Astronauti tak v reálném čase vědí, jaké úrovni záření jsou vystaveni.

Přesnost na úrovni jednotlivých částic, v tomhle jsou Češi elita

Na radiačních detektorech pro vesmír pracuje celá řada firem po celém světě. Co odlišuje českou technologii? Čipy Timepix dokáží rozpoznat každou jednotlivou částici kosmického záření a určit její energii, směr, čas interakce i typ. To je zásadní rozdíl oproti běžným dozimetrům, které měří pouze celkovou dávku.

Foto: Se souhlasem Advacam

„Právě to umožní nejen měřit celkovou úroveň radiační dávky, ale hlavně detailně studovat její složení. To je podstatné, protože různé druhy kosmických částic mají různé účinky,“ vysvětluje vědecký ředitel ADVACAM Jan Jakůbek. Jinými slovy, nestačí vědět, kolik záření na vás dopadá. Potřebujete vědět, co přesně na vás dopadá. A právě tohle české čipy umí.

Systém HERA zároveň pomáhá ověřovat účinnost radiačního stínění na palubě Orionu. Pro budoucí delší mise, ať už na oběžné dráze Měsíce nebo přímo na jeho povrchu, jsou tato data naprosto klíčová.

Z CERNu až k Měsíci

Příběh technologie Timepix je sám o sobě fascinující. Čipy vznikly původně pro výzkum částicové fyziky v obřím urychlovači LHC v CERNu, kde se pozdější zakladatelé firmy ADVACAM podíleli na jejich vývoji. Firma využívá licenci kolaborace Medipix a technologii postupně adaptovala pro komerční i kosmické využití.

ADVACAM je pro NASA certifikovaným dodavatelem technologií pro monitorování kosmické radiace od roku 2013. Za tu dobu dodal desítky kompletních detektorů nebo čipových modulů pro různé mise. Jejich technologie létala na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, na satelitu OneWeb Joey Sat i na českých CubeSatech VZLUSAT I a II. Tohle vše je teprve začátek, moduly Timepix budou sledovat radiaci i v interiéru chystané lunární orbitální stanice Gateway v rámci systému ESA IDA.

Senzory se již podívaly na ISS. Během současné mise budou poprvé tak daleko od Země v lodi s lidskou posádkou. Foto: Se souhlasem Advacam

„Využití naší technologie v tomto programu je obrovským úspěchem pro firmu a důkazem, že detailní měření radiace je čím dál důležitější součástí kosmických letů. Jsme hrdí na to, že NASA naše čipy plánuje využít i při finálním pokusu o přistání v rámci mise Artemis III,“ říká ředitel ADVACAM Jan Sohar.

Ambice jdou ještě dál, ADVACAM chce vlastní konstelaci družic

ADVACAM se nechce zastavit u dodávek hardwaru. V rámci skupiny AdVisiones Technologies, jejíž je firma součástí, vznikla na konci roku 2025 nová dceřiná společnost AdvaSpace. Její vize je neméně ambiciózní. Chce vybudovat konstelaci družic, které by sdílely data o kosmickém počasí s dalšími satelity, leteckými společnostmi, provozovateli elektrizační přenosové soustavy nebo pojišťovnami.

Foto: Se souhlasem Advacam

„Naším cílem je rozvíjet softwarové nástroje pro interpretaci radiačních dat a vybudovat konstelaci družic, podobně jako meteorologické družice poskytují informace o běžném pozemském počasí. V tuto chvíli jsme ve fázi příprav a hledáme potenciální partnery a investory,“ popisuje ředitel AdvaSpace Martin Tyburec.

Malá země, velký otisk

Je snadné přehlédnout, že mise za desítky miliard dolarů závisí i na komponentech z firmy sídlící v Praze. Šest čipů Timepix na palubě Orionu je důkazem, že česká tech scéna má světu co nabídnout, a že cesta od základního výzkumu v CERNu až po reálné nasazení u Měsíce nemusí být jen teoretická. Dnes v noci tyto čipy poprvé pracovaly v hlubokém vesmíru s lidskou posádkou na palubě. A fungují přesně tak, jak mají.

Zdroj: TZ ADVACAM