Člověk je tvor politický, a ač umění může do jisté míry zůstávat apolitické, musí takové být už ve svém principu. Videohry ale něco takového nedokážou, a obzvláště ne Blizzard.

U hráčů už to způsobuje spíše pobavené úsměvy, když vývojáři jako Ubisoft tvrdí, že jejich hry jsou apolitické. Nejsou. Názory svých vývojářů vyjadřují už ve svém samotném návrhu; design odtažený od subjektivity a biasu je nerealistický sen.

Je to iluze. Videohry byly, jsou a vždy budou vyjadřovat i určitý politický sentiment, byť ne všechny – taková Stardew Valley třeba skutečně žádné politické ambice nevyjadřuje. V řadě videoher jsou však politická sdělení tak integrovaná, že už je ani nevnímáme. Třeba Wolfenstein, jedna z nejstarších her, která se před pár lety dostala rebootu, má politické sdělení jednoduché: Náckové jsou špatní, odboj dobrý.

Pravda, tady nelze nic moc namítat (už jen z historických důvodů) a o nějaké kontroverzi nemůže být v tomto případě řeč.

Politika do sportu nepatří. Opravdu?

Jenže u her, kterou hrají skuteční lidé, účastní se turnajů, vyjadřují na Twitteru, své hry streamují a podobně, se politickým řečem nelze vyhnout. Ignorovat to a hrát si na to, že politika tu nemá místo, je stejně nerozumné, jako když se o něco podobného pokouší sporty. Vždyť i olympijskými hrami je politika přímo prošpikována. A třeba americká NBA se po mnoha dohadech zastala manažera jednoho z týmů, který vyjádřil Hongkongu podporu.

Je v pořádku mírnit vyjádření sportovců, a to i těch virtuálních. Propagace extrémních názorů je špatně, stejně tak je nutné zajistit to, aby se z e-sportu nestala platforma pro politický boj.

Jenže, jak se ukazuje na příkladu Blizzardu, někdy firmy zachází zbytečně daleko. Když hongkongský hráč kompetitivní karetní sběratelské hry Hearthstone Ng „Blitzchung“ Wai Chung vyjádřil podporu současným protestům v Hongkongu, dostal zákaz na rok.

Pravda, jeho vyjádření bylo podáno velmi aktivně, až příliš. Trest ve formě menší finanční pokuty nebo krátkého distancu by byl ospravedlnitelný, i proto, že zákaz podobné politické aktivity má Blizzard skutečně uveden ve svých podmínkách.

Tvrdý trest za podporu svobody a demokracie

Jenže trest jednoho roku, a ještě odebrání finančních prostředků, které vyhrál na nedávném turnaji, to je příliš i na Blizzard – který má v Číně očividné a výrazné finanční zájmy. Blizzard tak svým „apolitickým“ krokem dokázal jediné: Naštval uživatele z celého světa, kteří začali mít pocit, že je naopak politikou až příliš svázán. Tou čínskou, tedy tou, která je pro rodné USA i další země nepříliš pozitivní.

Dnes Blizzard vydal prohlášení, ve kterém distanc od účasti v turnajích zkracuje na půl roku a vrací mu vyhrané finanční prostředky, s populistickým tvrzením, že vztah s Čínou nemá v rozhodnutí firmy žádný vliv.

To je ale pozdě. Důvěra uživatelů už je vůči gigantovi nahlodána. Firma tvrdí, že pokud by někdo stejným způsobem vyjádřil opačný názor než Blitzchung, rovněž by mu byl dán zákaz. To je sice dost dobře možné, ale Blizzard si neuvědomuje, že korporátní strategie takhle tvrdého trestání je sama o sobě politickým vyjádřením.

Proč? Jde o kontext. Hongkong čelí obrovskému nátlaku Číny, místní společnost je radikalizovaná a brání svá práva všemi možnými prostředky. A co dělá enormně populární svět technologií a videoher? Apple zakazuje aplikace na svém iOS obchodě, Blizzard dá ban hráči za vyjádření podpory protestujícím. Ne, tohle není ta cesta, kterou se technologické firmy chtějí ubírat, opravdu ne.

Podobně tvrdý trest by bezpochyby profesionálnímu hráči dala Čína, možná ještě tvrdší. Blizzard možná skutečně učinil z vlastního uvážení, nicméně velmi hloupě: V takto výbušné době je potřeba dávat pozor na to, co může jinak standardní krok vyvolat za reakci.

Revoluce naší doby

Silně medializovaná kauza alespoň způsobila, že Blizzard rozumně snížil trest. Dva moderátoři, kteří s Blitzchungem rozhovor dělali, však také dostali distanc na půl roku, s tím, že nezvládli téma udržet pouze na tématu turnaje. Zbytečný trest? Rozhodně, a ze strany americké firmy opravdu nepochopitelný.

V budoucnu se hodlá firma dál držet svých pravidel. Nu, teď už bude muset, a velmi striktně – jinak je uživatelé rozsápou.

Zajímavá jsou vyjádření dalších firem k situaci. Zatímco Riot Games, vývojáři populární MOBA League of Legends, mají obdobná pravidla, velmi kontrastní je vyjádření Epic Games, kteří mají svůj kontroverzní Epic Store a vyvíjí enormně oblíbený battle royale Fortnite. Ti nehodlají za politická prohlášení nijak hráče trestat, pokud se bude diskuze držet v mezích demokracie a lidských práv.

„Osvoboďte Hongkong. Revoluce naší éry!“ Prohlásil v poturnajovém rozhovoru Blitzchung.

Jak zní pravidlo Blizzardu? Co vlastně nesmí hráči dělat? Dejme to sem přímo v angličtině. “… brings them into public disrepute, offends a portion or group of the public, or otherwise damages Blizzard’s image.”

V překladu: Nemohou udělat nic, co by mohlo kohokoliv urazit. Nemožné? Určitě. Vágní? Jednoznačně. A zároveň dobrá ochrana kroků Blizzardu, ať už jsou jakékoliv. Porušení pravidel totiž může být prakticky cokoliv, co vyvolá pozornost, protože jakákoliv pozornost k sobě automaticky váže i kritiku.

Politickou neutralitu kultura nezná

Blizzard čelí stávkám zaměstnanců, někteří hráči společnost bojkotují a američtí zákonodárci dokonce akt odsoudili jako neetický a v protikladu k americkým hodnotám – a jakožto podporu autoritářského systému, který potlačuje svobodu slova.

Americká firma se zřejmě hodlá své „apolitičnosti“ držet do budoucna i dál. Bude zajímavé sledovat, jak moc si svou vratkou pozici ještě zhorší. Zvolil totiž tu nejhorší možnou cestu: Tichou podporu čínského režimu.

Ne, možná to tak není – ale rozhodně to tak působí, a to je firmu do budoucna obrovský problém. Ať už nesmyslná prohlášení Ubisoftu o tom, že jejich hry v sobě žádná politická sdělení nenesou (nesou), nebo tvrzení, že Blizzard trestá rovným metrem všechny, videoherní firmy budou muset svůj mediální obraz změnit. Nejde už o menšinovou zábavu, kde si jde dovolit cokoliv a dotkne se to jen pár hráčů, co na světě jdou. Teď jde o globální mašinérii entertainmentu, stejné, jako jsou filmy nebo knihy.

A ty moc dobře vědí, že politice se vyhnout nelze, jde ji jen korigovat, vysvětlovat, připustit, že ne vždy se může zalíbit všem a že někdy vyvolá zášť těch, kteří představují obrovskou finanční dojnou krávu. Mnoho filmů a knih je v Číně zakázáno, podobně na Blízkém východě.

Her také, ale multiplayeroví obři se musí připravit na to, že se situace dočasně zhorší, než se zase zlepší.

Every Voice Matters, tvrdí Blizzard – každý hlas něco znamená. Zatím se ale zdá, že nejrovnější mezi rovnými je ten čínský.

Zdroj: Blizzard

Komentář