Tým vědců pomocí výkonu superpočítače dokázal vytvořit 3D modely od dopadu asteroidu o průměru asi 10 kilometrů na povrch Země až do úplného vytvoření kráteru s průměrem 150 km.
Kráter Chixculub je vše, co v Mexickém zálivu zůstalo po dopadu obřího meteoritu; současné vědecké teorie předpokládají, že právě tento asteroid byl pravděpodobně zodpovědný za vyhubení dinosaurů a dalších tvorů, kteří přes více než 66 miliony let dominovali prastaré Zemi.
Počítačové simulace vrhají lepší světlo na celý proces, který se po dopadu asteroidu odehrál. Ačkoliv činitelů, které stály za vymíráním na přelomu druhohor a třetihor bylo vícero, právě Chixculubu je v současnosti považován za nejdůležitější; obrovsky zvýšená vulkanická činnost v Indii oproti tomu stojí až na druhém místě.
Příliš mnoho síry
O simulace se postaraly počítače poskytnuté firmou HPE vědcům na Imperial College v Londýně. Výzkum se zaměřil na konkrétní úhel dopadu a trajektorii; to totiž významně ovlivňuje, jakým způsobem astreoid ovlivní okolní prostředí.
3D simulace porovnávané s geologickými důkazy v Mexickém zálivu jsou konzistentní s úhlem dopadu přibližně 60 stupňů. To byl pro místní faunu a floru velmi špatný úhel – kameny a sediment byly totiž v tomto případě z asteroidu a půdy vymrštěny v prakticky maximální možné míře.
Dalším problémem bylo výrazně vypuštění nežádoucích plynů do ovzduší; miliardy tun síry zakryly slunce. A samozřejmě přidružené problémy: Obří cunami, zvýšená vulkanická aktivita, hurikány, zemětřesení a s dinosaury byl ámen.
Nejen s nimi; úbytek fauny na konci druhohor byl skutečně majestátní, jeden z největších ve známé (či spíše kvalifikovaně odhadované) historii celé naší planety.
Nejhorší možný úhel
Podle vědců, kteří prozkoumávali úhel dopadu asteroidu, byl právě 60stupňový úhel pro faunu úplně ten nejhorší. Jak jsme popsali výše, maximalizoval uvolnění kamenů a sedimentu do okolí a tím také vypustil nejvíce plynu do ovzduší. A to, spolu s vulkanickou činností (není zcela jasné, zda začala dříve či později, spíše dříve, ale dopad asteroidu ji mohl podpořit) zřejmě způsobilo dočasné zakrytí nebo významné omezení slunečního svitu a znatelně změnilo jak hladinu moří, tak teplotu a podnebí celkově na Zemi.
Vědci dohromady provedli přibližně 300 3D simulací, než dosáhli svých závěrů. Superpočítačový systém HPE Apollo 6000 Gen10 na Univerzitě v Leicesteru disponuje 14 tisíci výpočetními jádry Intel Skylake a 6 TB serverem.
Dřívější výpočty dopadu meteoru vlivem omezení výpočetní síly nebyly tak dokonalé a zaměřily se pouze na dvoudimenzionální simulace, což nebylo dostačující. Kráter Chixculub je jediný dobře dochovaný svého druhu na Zemi, ale na jiných planetách a měsících lze podobné objekty pozorovat snadno.
Studie byla publikována v prestižním peer-reviewed magazínu Nature.