Součástky pro největší urychlovač částic planety jsou často velmi malé, zato vždy velmi komplexní, a jejich výroba je tudíž nákladná. Vědci z CERNu však nalezli řešení, kterým jsou 3D tiskárny.
Jakékoliv vylepšování 27 kilometrů dlouhého urychlovač je těžká a složitá práce; od roku 2015 se postupně předělává a dělá ještě citlivějším než předtím.
Dobře se k tomu osvědčil 3D tisk, který umožňuje navrhovat specifické součástky na přesné plány inženýrů relativně levně. Kvalitu navíc určuje tiskárna a využité materiály, což dovoluje vytvářet velmi tenké, avšak velmi pevné a odolné kusy.
Právě odolnost je klíčová. Částice se v urychlovači sráží za obrovských rychlostí, takže je nutné pozorovací zařízení a části urychlovače chladit až na -40 stupňů celsia, což klade na výrobní materiály značné nároky. superkondukční elektromagnety, které jsou rovněž součástí zařízení, se dokonce chladí na teplotu -271,3 stupňů celsia, což je velmi blízko absolutní nule, konečné hranici.
3D tiskárna umožní CERNu zkrátit čas, který by výroba potřebných součástek trvala běžným výrobním procesem, snížit náklady a ušetří také množství práce.
Příští experimenty Velkého hadronové urychlovače se budou týkat antihmoty a kvarků – obzvláště antihmotě ještě pořádně nerozumíme. Naposledy LHC přispěl k potvrzení existence Higgsova bosonu.
Zdroj: ZDnet