Jak vznikají planety? Jako první prý vznikl Jupiter

Proč jsou ve vnitřní části naší sluneční soustavy terestrické planety, zatímco vzdálenější část opanují plynní a ledoví obři? I na to se snaží odpovědět nová mezinárodní studie.

Merkur, Venuše, Země a Mars jsou terestrické planety s pevným, horninovým povrchem; Jupiter, Saturn, Uran a Neptun obsahují mnohem větší podíl volatilních materiálů a už na první pohled jsou značně odlišné od planet blíže ke Slunci. Proč to tak ale je? A je situace stejná i v jiných slunečních soustavách?

I meteority mají jiné složení, které závisí na tom, ze které části sluneční soustavy pochází – mění se množství izotopů různých materiálů.

Obrázek: Jak vznikají planety? Jako první prý vznikl Jupiter

Viník: Radioaktivní hliník

Současné vysvětlení pro rozdíly v chemickém složení planety je to, že před 4,5 miliardami let, kdy se naše sluneční soustava začala utvářet z kruhového oblaku plynů a prachu, vznikl jako první Jupiter. Disk rozdělil na vnitřní a venkovní část a svou gravitací „zablokoval“ výměnu materiálu mezi oběma částmi.

Studie mezinárodní skupiny vědců vedená odborníky z univerzity ETH v Curychu věří, že je vysvětlení odlišné. Ve studii popisují, že Jupiter nehrál ve formování sluneční soustavy tak významnou roli. Podle počítačových simulací, vysvětluje Tim Lichtenberg z Oxfordské univerzity, se dvě části sluneční soustavy zformovaly ve dvou separátních vlnách – a v různou dobu. Při prvním formování soustavy se objevily zárodky Merkuru, Venuše, Země a Marsu.

Klíčová v tomto případě byla hranice, ve které ještě voda existovala jako plyn – což šlo jen do určité vzdálenosti od velmi mladého Slunce, cokoliv dále již byly krystaly ledu. Kousek za ní byla oblast velmi bohatá na vodu: A tam podle nich Lichtenberga vznikly proto-planety. Jde o překvapivý odhad – Země by podle těchto předpokladů měla mít výrazně víc vody a připomínat spíše kometu.

Obrázek: Jak vznikají planety? Jako první prý vznikl Jupiter

I na to však nová teorie podává odpověď. Oblak prachu podle studie obsahoval radioaktivní izotop hliníku-26 s poločasem rozpadu 700 tisíc let. Ve chvíli, kdy odumírá, vypouští obrovské množství energie – dost na to, aby dokázal proto-planety roztavit. Tento proces zřejmě vedl k vytvoření současných kovových jader planet a vypaření vody a dalších prvků.

V představeném modelu se poté dalších půl milionu let nic nedělalo. Poté přišla druhá vlna v druhé, vzdálenější části sluneční soustavy, a Slunce svým působením posunulo hranici, kde se voda mění v led, dál. Dalo tím vzniknout novým proto-planetám, jenže v jejich případě už neměl oblak prachu dostatek radioaktivní hliníku-26: A proto vznikl Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Jde o zajímavou studii a v odborných kruzích se dočkala značné pozornosti. Zveřejněna byla v prestižním peer-reviewed magazínu Science.

Zdroj: ETH Curych

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
ASUS odhalil nejrychlejší OLED monitory a limitovanou edici grafiky RTX 5090
SpaceX intenzivně posiluje satelitní internet Starlink. Má už přes 8 100 družic
Skládací HONOR Magic V5 míří na český trh. Je levnější než Samsung Galaxy Z Fold 7 a promění se v tablet
Konec výměny baterek? Nové solární panely budou napájet klávesnice a senzory i ze světla žárovek
Jste opravdový Applista? Těchto pět tipů by měl znát každý majitel iPhonu
Obrázek: Zkrachoval vám dodavatel fotovoltaiky? Nepropadejte panice, takto situaci vyřešíte
Zkrachoval vám dodavatel fotovoltaiky? Nepropadejte panice, takto situaci vyřešíte
Soukromé konverzace s ChatGPT byly dohledatelné ve vyhledávačích. Jak být o krok napřed?
Microsoft chce změnit způsob, jak používáte internet. Vyzkoušejte AI Copilot Mód v prohlížeči Edge