Jak vznikají planety? Jako první prý vznikl Jupiter

Proč jsou ve vnitřní části naší sluneční soustavy terestrické planety, zatímco vzdálenější část opanují plynní a ledoví obři? I na to se snaží odpovědět nová mezinárodní studie.

Merkur, Venuše, Země a Mars jsou terestrické planety s pevným, horninovým povrchem; Jupiter, Saturn, Uran a Neptun obsahují mnohem větší podíl volatilních materiálů a už na první pohled jsou značně odlišné od planet blíže ke Slunci. Proč to tak ale je? A je situace stejná i v jiných slunečních soustavách?

I meteority mají jiné složení, které závisí na tom, ze které části sluneční soustavy pochází – mění se množství izotopů různých materiálů.

Obrázek: Jak vznikají planety? Jako první prý vznikl Jupiter

Viník: Radioaktivní hliník

Současné vysvětlení pro rozdíly v chemickém složení planety je to, že před 4,5 miliardami let, kdy se naše sluneční soustava začala utvářet z kruhového oblaku plynů a prachu, vznikl jako první Jupiter. Disk rozdělil na vnitřní a venkovní část a svou gravitací „zablokoval“ výměnu materiálu mezi oběma částmi.

Studie mezinárodní skupiny vědců vedená odborníky z univerzity ETH v Curychu věří, že je vysvětlení odlišné. Ve studii popisují, že Jupiter nehrál ve formování sluneční soustavy tak významnou roli. Podle počítačových simulací, vysvětluje Tim Lichtenberg z Oxfordské univerzity, se dvě části sluneční soustavy zformovaly ve dvou separátních vlnách – a v různou dobu. Při prvním formování soustavy se objevily zárodky Merkuru, Venuše, Země a Marsu.

Klíčová v tomto případě byla hranice, ve které ještě voda existovala jako plyn – což šlo jen do určité vzdálenosti od velmi mladého Slunce, cokoliv dále již byly krystaly ledu. Kousek za ní byla oblast velmi bohatá na vodu: A tam podle nich Lichtenberga vznikly proto-planety. Jde o překvapivý odhad – Země by podle těchto předpokladů měla mít výrazně víc vody a připomínat spíše kometu.

Obrázek: Jak vznikají planety? Jako první prý vznikl Jupiter

I na to však nová teorie podává odpověď. Oblak prachu podle studie obsahoval radioaktivní izotop hliníku-26 s poločasem rozpadu 700 tisíc let. Ve chvíli, kdy odumírá, vypouští obrovské množství energie – dost na to, aby dokázal proto-planety roztavit. Tento proces zřejmě vedl k vytvoření současných kovových jader planet a vypaření vody a dalších prvků.

V představeném modelu se poté dalších půl milionu let nic nedělalo. Poté přišla druhá vlna v druhé, vzdálenější části sluneční soustavy, a Slunce svým působením posunulo hranici, kde se voda mění v led, dál. Dalo tím vzniknout novým proto-planetám, jenže v jejich případě už neměl oblak prachu dostatek radioaktivní hliníku-26: A proto vznikl Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.

Jde o zajímavou studii a v odborných kruzích se dočkala značné pozornosti. Zveřejněna byla v prestižním peer-reviewed magazínu Science.

Zdroj: ETH Curych

Obrázek: Krizi překonáme díky umělé inteligenci a zelené energii, tvrdí český podnikatel
Krizi překonáme díky umělé inteligenci a zelené energii, tvrdí český podnikatel
Obrázek: Recyklovatelný dům z 3D tiskárny? Chystá se revoluce v bydlení
Recyklovatelný dům z 3D tiskárny? Chystá se revoluce v bydlení
Obrázek: Android AirTag: Google chce vlastní sledovací přívěsek, má být přesnější než Apple
Android AirTag: Google chce vlastní sledovací přívěsek, má být přesnější než Apple
Obrázek: Google se bojí. Microsoft s OpenAI spolupracují na vylepšení vyhledávače Bing
Google se bojí. Microsoft s OpenAI spolupracují na vylepšení vyhledávače Bing
Obrázek: Recenze: Česká čistička vzduchu GARNI 45T OneCare obstála na výbornou
93%
Recenze: Česká čistička vzduchu GARNI 45T OneCare obstála na výbornou
Znečištěný vzduch
Čistíte si doma vzduch? Co znamená PM 2.5 a jaký mohou mít nečistoty vliv na vaše zdraví?
Obrázek: Blíží se kometa, kterou můžete vidět pouze jednou za 50 000 let. Jak ji sledovat?
Blíží se kometa, kterou můžete vidět pouze jednou za 50 000 let. Jak ji sledovat?
Obrázek: Konec složitostem. Novinka ve WhatsAppu ušetří hodiny se zálohováním
Konec složitostem. Novinka ve WhatsAppu ušetří hodiny se zálohováním