Planeta GJ 1132b představuje pro vědce zlatou žílu informací o tom, jak se mohou planety během své existence proměňovat.
Planeta GJ 1132b zřejmě začala jako ledový obr podobný Neptunu se silnou atmosférou tvořenou vodíkem. Několikrát větší než Země, své původní zásoby vodíku a hélia exoplaneta zřejmě rychle ztratila vlivem radiace své mladé, horké hvězdy. Brzy se tak podle dosavadních vědomostí proměnila na terestriální planetu o velikosti Země.
Pak ale přišlo to nejzajímavější: Podle astronomů totiž Hubbleův vesmírný dalekohled objevil takzvanou sekundární atmosféru; původní atmosféru zřejmě nahradila nová složená z molekulárního vodíku, kyanovodíku, metanu a aerosolu. Počítačové modelování napovídá, že aerosolová mlha je založená na fotochemických reakcích hydrokarbonů, což je podobné smogu na Zemi.
Sekundární atmosféra
Vědci interpretují současnou atmosféru tak, že vodík z původní atmosféry byl absorbován do tekutého magmatu pláště planety a je pomalu vypouštěn zpět do atmosféry pomocí vulkanických procesů; tím se podle současné teorie vytvořila druhá atmosféra.
Dlouhodobé teorie považují planety blízko superjasných hvězd, které vyzařují obrovské množství radiace, automaticky bez atmosféry, která je radiací rychle smetena. GJ 1132b ale může tuto teorii změnit – zdá se, že je možné, aby i exoplanety u velmi svítivých hvězd měly vlastní atmosféru.
GJ 1132b sama neobíhá blízko jasné hvězdy, ale naopak vedle červeného trpaslíka, byť žhavého a mladého. Obíhá ovšem tak extrémně blízko, že oběhnutí planety kolem hvězdy trvá pouhý den a půl a je navíc ve vázané rotaci se svou hvězdou (tedy světlo z hvězdy dopadá na stále stejnou část planety).
Jeden z autorů studie, která k tématu vznikla, Mark Swain s Jet Propulsion Labs při NASA, se domnívá, že by další exoplanety mohly být původní planety plynné jako Neptun nebo Jupiter, ale postupně se jejich atmosféra strhne a stanou se planetami terestriálními jako je Země – a teoreticky si i vytvoří novou atmosféru. Studie se objeví v peer-reviewed magazínu The Astronomical Journal.
Z Neptunu terestriálem
41 světelných let vzdálená planeta má podobný věk, hustotu a velikost jako Země, a rovněž měla původní atmosféru složenou primárně z vodíku. Zdá se také, že má podobný atmosférický tlak na povrchu jako Země.
U Země ale vědci nepředpokládají, že je přežilým zbytkem větší planety – Země také obíhá v mnohem příjemnější vzdálenosti od Slunce a samozřejmě není ve vázané rotaci.
Astronomové také věří, že jádro a plášť planety tvoří většinu hmotnosti a hustoty, která GJ 1132b má. Samotný povrch je zřejmě tak tenký, že není schopen tvořit jakékoliv hory, při vulkanické činnosti běžné: Povrch tak může být popraskaný a zničený, a připomínat navenek skořápku vajíčka.
Chystaný Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude moci exoplanety pozorovat detailněji pomocí infračerveného záření; a je jedním z primárních kandidátů, na které se nový, silný dalekohled zaměří.
Zdroj: JPL-NASA