Poslední studie Stephena Hawkinga je dostupná online, řeší informační paradox černých děr

Jeden z největších fyziků konce 20. a začátku 21. století byl černými děrami fascinován až do konce života. Věnoval se jim i těsně před smrtí a jednu z mnoha záhad, jež je obklopují, možná ještě stihl vyřešit.

Studie je dostupná online a zabývá se informačním paradoxem černých děr, zřejmě nejvýznamnějším nevyřešeným problémem současné teoretické fyziky. Na internet se studie dostala díky kolegům a spoluautorům Hawkinga z Cambridge a Harvardu.

Řešení informačního paradoxu černých děr prý leží v horizontu událostí

Informační paradox je výsledkem teoretické úvahy Hawkinga ze sedmdesátých let, která říká, že černé díry mají teplotu. Pokud to tak je, měly by postupem času vytrácet a vypouštět energii, která se dnes nazývá Hawkingovo záření. Nakonec mají černé díry zmizet úplně.

Obrázek: Poslední studie Stephena Hawkinga je dostupná online, řeší informační paradox černých děr

Paradox spočívá v tom, že při „vcucnutí“ objektů černou dírou by jeho informace (ve smyslu pojmu z informační fyziky) měla být zachována na povrchu černé díry, přestože objekt sám přestane existovat; nicméně pokud se černá díra může vytratit, tak spolu s ní zmizí i ona informace. To ovšem jde proti zákonům obecné teorie relativity i kvantové fyziky, která říká, že informace nikdy nemůže být zničena.

Studie však popisuje, že by informace mohly být zachovány ve fotonech nacházejících se na okrajích černých děr – takzvaném horizontu událostí. Podle výzkumu Hawkinga a dalších fyziků se teplota černé díry změní, když do ní vnikne cizí hmota. Čím teplejší bude, tím se zvýší její entropie – a právě v ní zůstane na okraji černé díry informace zachována.

Obrázek: Poslední studie Stephena Hawkinga je dostupná online, řeší informační paradox černých děr

Zatím jde však jen o jeden dílek celé skládačky. Vědci nyní musí přijít na to, jak přesně se informace zachovávají. Černé díry navíc skrývají ještě mnoho dalších tajemství. Teoretičtí fyzikové budou mít ještě mnoho let co dělat.

Se zprávou přišel jako první server The Guardian. Ten také cituje Malcolma Perryho, profesora teoretické fyzika na Cambridgeské univerzitě; entropie černých děr a informační paradox prý byly stěžejním výzkumem Stephena Hawkinga po více než 40 let.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
jouda
Čtenář
jouda

Podle mě se si to vědci dělají zbytečně složitější 🙂 Černá díra není nic jiného než obrovská planeta, která má tak velkou gravitaci, že neunikne ani světlo. Nic víc. Neodehrávají se tam žádná kouzla. Hmota se nabalí na další hmotu a to je celé. Jediná záhada je, co se stane… Číst více »

Frend
Čtenář
Frend

No pane Joudo. Nemáte úplně pravdu. Začneme tím, že černá díra vzniká zhroucením hvězdy nikoliv planety. Ale čistě teoreticky připusťme, že byste měl pravdu. Pokud bychom tedy chtěli z naší Země udělat černou díru, musely bychom její hmotu natolik zhustit, že by průměr Země byl menší než špendlíková hlavička. Možná… Číst více »

jouda
Čtenář
jouda

Je jasné, že všechna tělesa mají speciální pojmenování podle velikosti a hmotnosti. To na věci nic nemění. Já to tak píšu pro zjednodušení 🙂 Vznik černé díry je dobře zdokumentovaný, tam není co řešit. Velikostně může mít klidně kilometr a nikdo to stejně nemá jak zjistit, protože světlo skrz neprojde.… Číst více »

Demon
Čtenář
Demon

Mira, na kterou je treba stlacit objekt, aby se zhroutil do cerne diry, se nazyva Schwarzilduv polomer a pro Zemi hodnotu 0,9 mm (prumer 1,8 cm) a to je vic nez ma spendlikova hlavicka, ze?

vlasta
Čtenář
vlasta

Pane vachmaistr Demone,vy jste ale hlava……….To by do Vás nikdo neřekl.Akorád ten Váš blábol má malou chybičku.Zatím to nikdo nedokázal ani výpočty,ani nijak jinak,co se týká elementární fyziky.On ani ten mezinárodní metr vypočítaný z rozměrů země není naprosto přesný,jak tady zbytečně machrujete s desetinnými čísly.Možná jste ale lepší než Perelman,to… Číst více »

matrin
Čtenář
matrin

Snad 1,8 mm…..

Pavel
Čtenář
Pavel

Předně – tzv. černá díra není díra, ale nejspíš těleso. Žádná ještě nebyla stoprocentně prokázána, je jen řada objektů, které by černými děrami být mohly. Dále – vesmír nevytváří zbytečnosti, navíc takové, které jsou energeticky náročné. Vznik černé díry se mi jeví jako nereálný a zbytečný. A pokud jde o… Číst více »

Bob
Čtenář
Bob

Tak zvaná černá díra je obří koule kladné plazmy, která vládne dostředivou silou; je uprostřet každé galaxie a způsobuje rotaci celé galaxie.

vlasta
Čtenář
vlasta

Nojo….černá díra,velký třesk,vakuum,antihmota,rozměry,Ponikareho domněnka,čas,gravitace,kvantová fyzika,něco rychlejšího než světlo………co když je všechno jen fikce a takový plastický náhled našeho mozku.Třeba je vše nesmírně jednodužší……….a je možné vše,i nemožné,ale zase to náš zatím vlastně primitivní mozek,takový náš biologický počítač není schopen vyřešit……….třeba i ve vesmíru existuje jiná fyzika,třeba je někde jednička větší… Číst více »

Demon
Čtenář
Demon

Presne Vlasto, radeji mlc a dal se venuj vykladani karet 🙂

Jan
Čtenář
Jan

za našeho života se tohle nedozvíme, jen o tom můžeme polemizovat… možná až se umělá inteligence rozjede na plné obrátky tak něco málo pochopíme…

jiří
Čtenář
jiří

všdchno špatně. Černá díra má velkou gravitaci. Čili prostor mezi atomy se zmenší až na nulu čehokoli, a hmota se připlácne na tu černou kouli kde když se atomy nepohybují je absolutní nula mins 272 cca. Na polech když černá díra uvolní hmotu v podobě výtrysku tak atomy v tu… Číst více »

jiří
Čtenář
jiří

Na víc vesmír nevznikl velkým třeskem nebot každá galaxie má jinou trajektorii. Pokud by byl velký třesk uskutečněn tak by ve vesmíru vše muselo směrovat od jádra výbuchu kde by nebylo nic absolutně prázdno. A takové místo jsme ještě nenašli a naznačují to i různé dráhy galaxii. Vesmir vznikl jinak.

Trollopata
Čtenář
Trollopata

Nicméně pokud velký třesk proběhl, tak podmínky během něj mohly být tak extrémní, že se vše uskutečnilo či doposud uskutečňuje v čtyř nebo i vícerozměrném prostoru, kde ten čtvrtý rozměr časem „zanikl“, anebo doposud uniká našemu pozorování, protože naše existence je třírozměrná – viz teorie superstrun, podle které existuje deset… Číst více »

astv
Čtenář
astv

jj. Zkontroloval jsem to a nenašel jsem chybu.

sampilot
Čtenář
sampilot

Howkingovi začalo již v posledních letech z toho všeho hrabat. Jeho poslední teorie se nedali ani číst na tož o nich uvažovat. Za mlada měl mozek našlapaný.

Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Obrázek: Nemožné se stalo realitou: Valve oznámilo pokračování legendární série Half-Life
Nemožné se stalo realitou: Valve oznámilo pokračování legendární série Half-Life
Obrázek: Nemocnice podle Stanfordu: Zdravotnické zařízení připomíná spíše IT laboratoř
Nemocnice podle Stanfordu: Zdravotnické zařízení připomíná spíše IT laboratoř
Obrázek: Systém umělé inteligence dokáže předvídat epileptické záchvaty s přesností 99,6 %
Systém umělé inteligence dokáže předvídat epileptické záchvaty s přesností 99,6 %
Obrázek: Dvě matky spolu mohou mít dítě: Vědcům se to povedlo u myší
Dvě matky spolu mohou mít dítě: Vědcům se to povedlo u myší

Tým čínských vědců dokázal z genů dvojice samic "zplodit" zdravé potomky. Pomohla tomu nová technologie pro úpravu DNA. Výzkum mnohé...

Zavřít