NASA se o přirozených satelitech obíhajících plynného obra Jupitera, a případě Saturnu, dozvídá stále víc. Chce na nich hledat stopy života a pochopit víc o tom, jak měsíce vznikají.
NASA se o „ledových měsících“ jako jsou Enceladus (obíhá Saturn) nebo Europa (obíhá Jupiter) dozvěděla informací nemálo, ale to vědecké komunitě zdaleka nestačí.
Uskutečnit misi na ledové měsíce (zatím bez posádky samozřejmě) však není tak jednoduché. První taková mise je plánována na rok 2024 na Europu, teplota kolem -140 stupňů celsia na rovníků a ještě studenější na pólech je ovšem devastující pro jakoukoliv elektroniku, a vrstva ledu – a jeho pevnost či složení – se výrazně liší na různých místech.
Umělcova představa o sondě Europa Clipper na oběžné dráze Europy. Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Těžký život sondy
Pod ledem je pak prostředí zřejmě ještě nehostinnější než na povrchu. Studený, temný oceán, desítky až stovky kilometrů hluboký; podle současných teorií je tekutý, i když jistota neexistuje.
Navrhnout a postavit jakoukoliv sondu, která podmínky měsíce jako je Europa přežije, proto není nic jednoduchého. Chystaný Europa Clipper využije dosavadní znalosti o měsících sesbíraných ze sond jako Voyager, Galileo nebo Cassini. Vypravit se má, jak název napovídá, na Europu. Europa je šestý nejbližší měsíc Jupiteru a ač nejmenší z Galileových měsíců, tak 6. největší v celé Sluneční soustavě; známý je člověku už dlouho, jde o nejmenší z Galileových měsíců, slavný italský astronom ho objevil již v roce 1610.
Možnost existence tekuté vody pod povrchem je podpořena silným gravitačním působením Jupiteru, které Europu vystavuje slapovým jevům; ta existenci oceánu nahrává. To samé gravitační působení ovšem zároveň komplikuje vyslání jakékoliv sondy, která by mohla na oběžně dráze vydržet delší dobu. Radiace Jupiteru je příliš silná, jakékoliv plavidlo by na oběžné dráze vydrželo sotva měsíc či dva – pak by radiace elektroniku vyřadila z provozu.
Obraz složený z 12 fotografií ve vysokém rozlišení ze sondy Galileo. Zdroj: NASA/JPL/University of Arizona
NASA proto plánuje „blízké průlety“ Clipperu, přičemž sonda by většinu času trávila ve větší vzdálenost od Europy a Jupiteru, tak, aby byla elektronika namáhána co nejméně.
Život pod ledem?
Vybavení chystané pro plánovaný start mise v říjnu 2024 zahrnuje dosud nejpokročilejší vybavení, které kdy NASA na sondu umístila. Citlivé spektrometry, různé nástroje na principu radaru, pokročilé snímače a kamery mají astronomům a dalším vědcům poskytnout ucelené informace o tom, jak ledové měsíce vypadají.
A zda je možná existence alespoň těch nejzákladnějších forem organického života v tekutém oceánu, pod vrstvami ledu. A také konečně potvrzení dlouholeté hypotézy, že Europa tekutý oceán opravdu má.
Ledový povrch Europy je notně zvrásněný a nepravidelný; červené oblasti představují vodu, v níž se nachází různé soli a sloučeniny. Zdroj: NASA/JPL/University of Arizona
Teoretické tání ledu pod povrchem měsíce má být výsledkem komplexního působení gravitačních jevů Jupiteru a dvou sousedících měsíců: Io a Ganymede. Jde, zjednodušeně, o takovou malou gravitační válku mezi jednotlivými objekty, která vede k tvorbě energie, jež by teoreticky mohla roztát podpovrchový led.
Je to jen teorie, ale teorie, která se zdá nejpravděpodobnější už nějakou tu dobu. Bez vyslání další sondy se to však jen těžko dozvíme. Teorii podporuje i vysoce aktivní vulkanická činnost na Io – měsíci, na nějž ty samé síly působí nejvíce.
Z Jupitera k Europě
Studený a temný oceán Europy by tedy nemusel být až tak studený – a mohl představovat místo, kde by život teoreticky vzniknout mohl. Otazníků je však až příliš mnoho na to něco takového předpokládat. Existenci života vědci nevylučují, nicméně pravděpodobnost není zrovna vysoká.
Unikátní snímek zachycuje ledový měsíc Europu, který je vidět nad mraky Jupiteru. Snímek pořídila sonda New Horizons; jde o jeden z mála snímků, které nemají žádnou hodnotu vědecou, nicméně jejich hodnota umělecká byla považována za dostatečně významnou ke zveřejnění. Sonda byla ve chvíli pořízení 2,3 miliony kilometrů daleko od Jupiteru a 3 miliony kilometrů od Europy. Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute
Složení ledu není přesně známé, spektroskopická pozorování předpokládají z většiny čistou vodu s malým procentem jiných materiálů, primárně solí.
Do budoucna NASA plánuje rover, který by dokázal Europu prozkoumat. Na to je však ještě čas. Nejprve musí zjistit více informací, a až pak bude možnost vypravit se na ledový povrch fascinujícího měsíce. A, pak, možná, i do jeho hlubin: hledat život v mimozemském oceánu, hluboko pod ledem Jupiterova měsíce.
