V pátek se Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) prohnaly protony a největší částicový urychlovač světa se tak vrátil do provozu – po více než třech letech odpočinku.
CERN strávil přes tři roky údržbou a vylepšováním systému, nyní je však urychlovač připraven opět objevovat tajemství vesmíru, v němž žijeme. Nové prvky LHC mají vědcům umožnit snáze detekovat, sbírat a analyzovat data z proběhlých experimentů.
Na LHC se pracovalo od roku 2018 do roku 2022, necelé čtyři roky. Došlo přitom k mnoha různým vylepšením, v tomto případě grafika ilustruje práci související se supravodivými magnety. Zdroj: se svolením CERN
Tajemství vesmíru
LHC by v příštích letech měl zažít dosud největší počet kolizí částic, a ve vyšších rychlostech než kdy dřív. Vědci chtějí mimo jiné zjistit, zda obstojí tzv. standardní model, či přesněji standardní model částicové fyziky. Teorie je klíčová pro naše současné porozumění kvantového světa, a je kompatibilní s kvantovou mechanikou a speciální teorií relativity.
Ve stručnosti teorie říká, že všechna známá hmota ve vesmíru se skládá ze šesti kvarků a šesti druhů leptonů a všechny jevy, které ve vesmíru pozorujeme, můžeme vysvětlit pomocí čtyř druhů interakcí (slabé, silné, gravitační a elektromagnetické).
Zdroj: se svolením CERN
Standardní teorie dosud obstála ve všemožných experimentech, nicméně pokusy jsou základem vědecké práce a jakákoliv teorie musí být neustále zkoušena a testována, dokud není potvrzena definitivně.
Dále se vědci pokusí objevit nové částice a zaměří se také na „temnou hmotu“: stále neobjevená hypotetická hmota, která má spolu s temnou energií tvořit většinu známého vesmíru. Temná hmota má své kritiky i zastánce, obecně je však vědeckou komunitou přijímána – důkazy však prozatím chybí, a nezbývá než po nich dále pátrat.
Zdroj: se svolením CERN
CERN může pomoci – a Velký hadronový urychlovač má před sebou ještě léta práce. CERN jinak uvažuje i o větším, daleko ambicióznějším urychlovači. Momentálně vypracovává studii, která se zabývá realističností obřího urychlovače; závěry má prezentovat v roce 2027.
Zdroj: BBC
„Na LHC se pracovalo od roku 2018 do roku 2024, necelé čtyři roky.“
Ta věda je úžasná 24-18=4 🙂
Jsem se v průběhu psaní popisku zřejmě teleportoval do budoucnosti. Omluva za překlep, opraveno.
Antihmotu stejně nebudeme moci využívat, řídit anihilaci je v lidských silách nemožné.
V případě spuštění hadron.urychlovače CERN jde o hazardní experimentování, jehož ovládání není 100procentně zaručeno, takže může snadno strhnout do černé díry celý kontinent, ba možná celou planetu. Velmoco by měly celý pokus včas zarazit.
Předobrazem CERNu je černá dára ve stropě Faustovy norimberské laboratoře. První pokus tomto směru přivodil velkou havárii, naštěstí nasměrovanou do Sibiře, dodnes se vymlouvající na nějaké fiktivní mimozemštany. Druhý pokus filadelfský znamenal otevření černé díry v ionosféře, která dodnes není vyřešena a marně se vše svádí na důsledky sprayů a… Číst více »