21. století a všechny technologie 3D zobrazování a virtuální reality nám nabízejí možnosti, jaké se lidem při prvních letech na Měsíc ani nezdály. Dnes je možné se doslova podívat a „být“ na Marsu, který je vzdálený 9 měsíců letu vesmírem. Pojďte se díky vozítku Curiosity podívat, jak to na Marsu vypadá.
Jak je dlouhý den na Marsu?
Den na Marsu se nazývá Sol. Trvá 24 hodin a 37 minut. Kupříkladu den na Venuši trvá dlouhých 116 dní a 18 hodin. Jako den se označuje doba jednoho otočení planety kolem vlastní osy. Délka dne se liší, pokud ji měříme vůči hvězdné obloze, nebo vůči Slunci.
Curiosity má 14 vědeckých nástrojů, hledá vodu i minulost planety
Vozítko Curiosity, je na Marsu čtvrtým, nejnovějším a zároveň posledním pohyblivým objektem, který na Marsu přistál 6. srpna 2012. Díky tomu, že je tak nový a tedy moderní, je právě Curiosity tím, které nám na Zemi posílá nejkrásnější záběry z povrchu Marsu. Společně s roverem (jde o dálkové ovládané vozidlo do těžkého terénu) Opportunity jde o dvě nejznámější vozítka na Marsu. Opportunity brázdí povrch Marsu už od roku 2004 a od té doby najel největší vzdálenost, 45,16 kilometrů. Oproti tomu Curiosity má zatím jen 19,75 km.
Curiosity má celkem 14 nástrojů. Jedná se o vyvýšené kamery (MastCam), kameru pro chemickou analýzu (ChemCam), navigační kamery (navcams), monitorovací stanice pro prostředí, měřící třeba tlak, teplotu atd. (REMS)
Dále kamery pro vyhýbání se překážkám (hazcams), kamera na robotickém rameni sloužící i pro makro snímky (MAHLI), spektrometr alfa-částicového rentgenového spektra (APXS), chemický a minerální spektrometr (CheMin), zařízení pro analýzu vzorků, třeba plynový chromatograf (SAM), nástroj pro odstraňování prachu (DRT), detektor radiace (RAD), zařízení pro detekci vodíku a ledu (DAN), kamera pro zachycení sestupu (MARDI) a nakonec robotické rameno vážící 30 kg.
Jak to vypadá na Marsu? 16 kamer připravilo úchvatnou podívanou
Oproti Opportunity je Curiosity o dost větší a vybavené mnoha technologiemi. Dnes se nebudeme zabývat všemi technologiemi, ale zaměříme se na kamery. Těch má Curiosity celkem 16. Čtyři z nich jsou černobílé, vidí trojrozměrně a slouží k navigaci v terénu, další černobílé jsou po čtyřech vpředu a vzadu a hlídají kolizi s objekty. ChemCam slouží na chemické analýzy, vidí také v UV spektru, vedle na robotické rameni je i kamera s ohniskem 18,3 – 21,3 mm.
Mars Panorama – Curiosity: Den 2082. Zdroj: 360cities.net
Hlavní kamera se nazývá MastCam. Skládá se ze dvou fotoaparátů, kdy oba jsou schopné zachycení barevného obrazu, ale liší se ohniskovou vzdáleností. Jedna má ohnisko 34 mm a druhá 100 mm.
Kamery mají rozlišení 1,9 megapixelu, rozlišení jednoho snímku je tedy 1 600 × 1 200 pixelů. Vedle fotek dokáží také zaznamenat video, a to v rozlišení 1280 × 720 pixelů při snímkové frekvenci 10 sn./s. Každý fotoaparát má 8 GB vlastní flash paměti, která umožňuje uložit až 5 500 nekomprimovaných obrázků. Parametry pravděpodobně jsou stejné i pro některé další kamery, jako třeba pro tu na robotickém rameni.
Právě kamera na rameni je odpovědná za 360° snímky, které vidíte v článku, případně se na ně můžete podívat ve větším. Kdyby nebyla na pohyblivém a otočném rameni, těžko by pořídila taková skvělá interaktivní panoramata.
360° fotografie „nočního“ Marsu od Curiosity (ilustrace). Zdroj: 360cities.net
Díky mobilu můžete být na Marsu i vy
360° fotografie můžete vidět i ve virtuální realitě. Ta nemusí být ani drahá a nákladná, stačí k tomu telefon a kartonové brýle s čočkami. Jmenují se Google Cardboard a dnes lze nalézt mnoho kopií za pár korun. Do nich stačí vložit telefon a pohybem hlavy se můžete rozhlížet po Marsu. Mohu říci, že některé snímky takto vypadají opravdu úchvatně.
- Sondě na Marsu se rozpadají kola, NASA ji vylepšila na dálku
- Supersonický padák NASA trhá rekordy, Mars rover dopraví na rudou planetu
Opportunity mělo solární panely, Curiosity vlastní atomový reaktor
Pokud jste si při pohledu na Curiosity říkali, odkud bere energii, když na rozdíl od Opportunity nemá solární panel, zde je odpověď. Kvůli prachu a počasí na Marsu, bylo u Curiosity zvoleno zcela odlišného přístupu. Místo solární energie, která nemusí být vždy dostupná, byl použit jaderný reaktor, který neustále dodává 110 W. Nicméně není to poprvé. Tento reaktor se používá již 55 let pro vesmírné mise. Uvnitř reaktoru se rozpadá radioaktivní materiál, který ohřívá tekutý Freon. Tato chemikálie je protkána malými trubičkami celým vozítkem, čímž pomáhá vše ohřívat a nezmrznout tak při nočních teplotách (což na pólu může být až -140 °C). Nakonec se teplo převede na elektrickou energii, která pohání všechny elektrické části.