Podle uznávané vědecké teorie se první lidé z území Afriky vydali do dalších částí světa před 60 000 lety. To se s posledními objevy mění. Podle vědců to může být až 120 000 let. A jasný není ani africký původ.
Výzkumníci z institutu Maxe Plancka v Německu společně s týmem z Univerzity of Hawaii provedli detailní výzkum kosterních ostatků nalezených v Asii. Části kostí z oblasti jižní a střední Číny podrobili analýze DNA a výsledek je překvapil. Podle výsledků jsou 70 000-120 000 let staré, což by znamenalo, že se v Asii nacházeli lidé dříve, než bylo doposud předkládáno.
Současné teorie operují s dobou před 60 000 lety, kdy mělo dojít k velké migrační vlně. Vědci se tak na základě posledních poznatků přiklání k názoru, že dříve před velkou migrační vlnou se po světě rozšiřovaly menší skupiny.
Jak zmiňuje antropolog Michael Patraglia „První rozšíření lidí až do doby před 60 000 lety bylo zapříčiněno spíše menšími skupinami. Dokazuje to fakt, že zbytky jejich DNA lze stále, i když vzácně, nalézt mezi lidmi po celém světě.“ Problémem ale začíná být samotná myšlenka, že vše začalo v Africe. Důkazy z celého světa této hypotéze postupně začínají odporovat.
Lidé nepochází z Afriky, teorie mluví o Evropě
Minulý měsíc vědci prokázali podobnost mezi 260 000 let starou lebkou druhu Homo erectus a moderního Homo sapiens. Lebka nalezená v Číně by mohla dokazovat, že evoluce lidského druhu probíhala mimo Afriku.
Dokazovat by to mohl i nález 9 milionů let starého zubu, který poukazuje na Evropu. S výzkumem výrazně pomáhají i vědci z Asie, kteří se do něj aktivně zapojili v posledních letech. Finálního rozluštění hádanky o lidském původu se ale pravděpodobně jen tak nedočkáme.
Zdroj: Newsweek
Nic zatím nedokazuje, že by se náš druh vyvinul mimo Afriku. Ta o něco starší migrace do Asie patrně z Afriky se dala očekávat jakožto základ pro druh denisovanů a spekuluje se i o dalších východoasijských druzích rodu Homo blízkých našemu druhu, ze kterých si VA část našeho druhu nese… Číst více »