Létání neprožívá zrovna nejlepší období. Po letech utrpení souvisejících s pandemickými opatřeními prožívá letecký průmysl notně přetížené léto.
Nestíhají letiště, aerolinky ani infrastruktura; Airbus si ale vyřešení jednoho z problémů slibuje od umělé inteligence. Byť asi ne v dohledné době.
Projekt Wayfinder evropského leteckého giganta Airbusu představuje způsob, jakým (dle výrobce) půjde nahradit živé piloty pouze elektronikou. V zásadě je to, podobně jako u automobilů, logická úvaha. „Perfektní“ autonomní stroj by nevyžadoval dlouhý a finančně náročný zácvik a nemohl by podlehnout tomu, co trápí všechny lidské živé piloty – lidským chybám.
Příliš mnoho pasažérů
Zkrátka a jednoduše, cílem Wayfinderu je vyvinout autonomní letadlo. Koncept je to na jednu stranu snáze představitelný než v případě automobilů, část vojenských či experimentálních dronů je schopna operovat (více či méně) nezávisle už dnes. různé VTOL projekty jako Volocopter nebo ATTOL Airbusu ukazují, že jde o smysluplný koncept, ke kterému ale zatím schází část potřebných technologií (a především regulatorní souhlas).
Airbus má k těmto úvahám důvod, firma předpokládá, že počet přepravovaných cestujících vzroste ze 4 miliard pasažérů ročně na 8 miliard během příštích 15 až 20 let. To na už tak přetížený letecký průmysl vrhá další výzvu, nejen na počty pilotů, ale kupříkladu také na letecké dispečery.
Mluvíme však o vzdálenější budoucnosti; aktuálním úkolem projektu Wayfinder je zvýšit bezpečnost letů (které i tak platí za jeden z nejbezpečnějších způsobů přepravy). Tím chtějí odborníci Airbusu dosáhnout pokročilou umělou inteligencí, která by uměla pilotovi sdělit klíčové informace a v letu mu dle potřeby asistovat.
Druhým cílem je snížení počtu pilotů v letadle. V současnosti jich v běžném civilním letadle bývá několik, ideální stav je podle Airbusu jeden. Jde o logické vyústění současného způsobu uvažování v letectví. Výraznější automatizace – která má dle Airbusu vést k vyšší bezpečnosti – je u poslední generace letadel znát, stále větší a větší podíl ovládání letadla je automatizovaný.
Regulace, důvěra, data
Nedostatek pilotů je bezpochyby problematický, aerolinky právě z toho důvodu často lety ruší. Jakékoliv omezení počtu pilotů na palubě letadla ale bude muset být doprovozeno do detailu otestovanými technologiemi (Boeing by mohl vyprávět, jak důležité něco takového je). Především bude muset být AI schopna efektivně s letadlem vzlétnout a přistát, například v případě, kdy by pilot omdlel (což se stává sice vzácně, ale stává).
Pro firmu je to samozřejmě výzva. Systémy v letadle musí už tak zpracovávat obrovské množství dat, které se týkají počasí, letové výšky, zátěže, denní doby, letecké dopravy a podobně. Strojové učení si zvládne poradit i s náročnými úkoly, nicméně na to algoritmy potřebují vhodná vstupní data.
A to je poněkud obtížné. U automobilů je tento úkol jednodušší, pořídit si obří a velmi kvalitní datasety není takový problém: Jednak je řízení vozidla proces daleko méně komplexní, a jednak je dat nasbíraných od řidičů zkrátka opravdu hodně.
V letectví je to obtížnější, ale s tím Airbus počítá. V rámci projektu Wayfinder vědci zkušené piloty podrobně sledují a jejich dlouholeté zkušenosti při trénování algoritmů využijí.
Wayfinder není nový projekt, ale právě toto léto ukazuje, jak klíčové inovace v leteckém průmyslu opravdu budou.
Zdroj: Airbus, Venturebeat