Již v březnu 2018 uplynulo datum, do kterého Google nabízel svou Lunar X Prize – 20 milionů amerických dolarů pro soukromou firmu, která se dostane jako první na Měsíc. A dnes, 20. července 2019, slavíme 50 let od doby, kdy přistál první člověk na Měsíci. Proč už nelétáme na místo, které jsme úspěšně navštívili před polovinou století?
Startupy a společnosti měly na cestu na Měsíc více než deset let; původní ukončení sice mělo přijít už v roce 2012, Google však několikrát tento deadline prodloužil. V lednu roku 2019 však bylo jasné, že se nic takového nenajde. Byť vesmírný program ani zdaleka mrtvý není, a i díky podpoře NASA a dalších subjektů se o dalším dobývání kosmu nadále hovoří, skloňuje se spíše kolonizace Marsu.
Měsíc stojí stranou. Nenápadný, nechtěný.
Podmínky získání X Prize byly jasné: přistát s kosmickou lodí na povrchu Měsíce, na povrchu překonat 500metrovou vzdálenost a následně odeslat zpět na Zemi videa a fotografie ve vysokém rozlišení. A projekt nesměl být financovány vládami států.
Od počátku projektu v září 2017 se na povrch Měsíců podívala jen tři vozidla: všechna čínská, na Měsíci se mohlo pohybovat jen jedno z nich (Čchang-e 3) a navíc byly financovány vládou.
Lidem se na Měsíc nechce, poslední přistání proběhlo před 49 lety
V roce 2019 to je přesně 50 let (jak vypadalo řídící středisko NASA před 50 lety?), co na Měsíci přistála posádka Spojených států amerických a na povrch vstoupil první člověk: Neil Armstrong.„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Legendární slova, která každý z nás slyšel či četl již mnohokrát. Skok to skutečně byl, ale poslední člověk, který se prošel po Měsíci, byl Eugene Cernan a Harrison Schmitt v roce 1972. Dohromady na povrchu Měsíce chodilo 12 mužů, všichni z programu Apollo a všichni v rozmezí tří let.
Od té doby nic – jen stroje bez posádky.
Odpověď na to, proč už lidé na Měsíc nelétají, je zcela prozaická a jednodušší, než by si člověk mohl myslet. Jde o zdroje; primárně o peníze.
První přistání na Měsíci v období tří let od roku 1969 do roku 1972 je nutné vnímat v dobovém kontextu: nešlo o profitabilní záležitost (ani zdaleka) a spíše než o technologický pokrok či objevy šlo o vesmírné závody, o extrémní variantu závodů ve zbrojení. Šlo o porážku Ruska, o důkaz, že Spojené státy jsou velmoc velmocí.
Šlo také o rychlost příletu na Měsíc: nalezení nejpřímější cesty.
Zdroj: NASA. První fotografie z vesmíru v televizi.
Soukromé společnosti a NASA tu jsou, ale vývoj potrvá dlouho a nebude levný
Dnešní touhy jsou však výrazně odlišné. Nejde o Studenou válku, ale o touhu objevovat, prozkoumávat, nalézat a chápat. Motivace je odlišná, a musí vycházet z jednotlivců, nikoliv států. I proto je to tak odlišné a těžké: a možná i z toho důvodu lidstvo láká spíše Mars. Ten je totiž ještě exotičtější, vzdálenější a lákavější.
Mimochodem – cena rakety Saturn V, kterou používal Apollo program a která i dnes obstojí? 1,16 miliard dolarů. Falcon Heavy z dílny SpaceX Elona Muska stojí „pouhých“ 90 milionů; výrazně nižší částku, která už je mnohem přijatelnější. Jenže také dosahuje jen dvou třetin výkonu Saturnu V.
NASA sice pracuje na projektu Space Launch System (SLS) který by měl Saturn V překonat, ovšem vývoj se vyšplhá na miliardy dolarů a vývoj potrvá ještě roky.
Výsledkem soutěže Lunar X Prize, jejíž finanční odměna byla vlastně dosti zanedbatelná, je však vznik nových společností, které jsou stále ve „vesmírném průmyslu“ aktivní a budou i nadále, a to po celém světě. A to je naděje do budoucna. Naděje, že i generace mileniálů a ještě mladších také uvidí přistávat člověka na Měsíci.
NASA chce poslat člověka na Měsíc do roku 2024
Původní plán mluvil o roku 2028 a založení vesmírné stanice Gateway („vstupní brána“), která měla posloužit jako základna pro astronauty k přesunu na a z Měsíce. Stále se s ní počítá, ale astronauti se zřejmě nejprve na povrch Měsíce podívají „po staru“.
Více o návratu lidí na Měsíc:
Za účelem mise NASA vyvíjí obří raketu Space Launch Systém (SLS) a kosmickou loď plus lunární modul v rámci projektu Orion.
Vydáno březen 2018, aktualizováno 20. 7. 2019. Zdroj: Technology Review
Nějak mi za celá ta léta nedošlo, k čemu je dobré vyhazovat peníze za nějaké lety na Měsíc, z kterého nic nekápne, než řešit podstatně důležitější problémy tohoto světa. Měsíc si tam bude kroužit do zblbnutí a kromě přílůivu a odlivu nám v ničem nepomůže. Tož tak asi…
Nějak mi za celá ta léta nedoslo, proc první lidoop slezl ze stromu, vzdyť tam byl v bezpečí, potrava na dosah ruky a přitom dole ho mohlo přeci ùplnĕ zbytečně nĕco sežrat a nic z toho ne? Hm takže tak asi
Jak víte že z Měsíce nic ,,nekápne,,?
Co např. startovací základna pro lety po vesmíru,zdroj různých surovin,obranná základna proti nebezpečných asteroidům?
A dál se mi už nechce nic vymýšlet.
Na měsíc se nelétá, abychom tam nerušili Ufony. Amerika má s něma už dlouho dohodu viz oblast 51.