Proč už nelétáme na Měsíc?

Jak si povšiml server MIT Technology Review, na konci března tiše uplynulo datum, do kterého Google nabízel svou Lunar X Prize – 20 milionů amerických dolarů pro soukromou firmu, která se dostane jako první na Měsíc.

Startupy a společnosti na to měly více než deset let; původní ukončení sice mělo přijít už v roce 2012, Google však několikrát tento deadline prodloužil. V lednu letošního roku však bylo jasné, že se nic takového nenajde. Byť vesmírný program ani zdaleka mrtvý není, a i díky podpoře NASA a dalších subjektů se o dalším dobývání kosmu nadále hovoří, skloňuje se spíše kolonizace Marsu.

Měsíc stojí stranou. Nenápadný, nechtěný.

Podmínky získání X Prize byly jasné: přistát s kosmickou lodí na povrchu Měsíce, na povrchu překonat 500metrovou vzdálenost a následně odeslat zpět na Zemi videa a fotografie ve vysokém rozlišení. A projekt nesměl být financovány vládami států.

Od počátku projektu v září 2017 se na povrch Měsíců podívala jen tři vozidla: všechna čínská, na Měsíci se mohlo pohybovat jen jedno z nich (Čchang-e 3) a navíc byly financovány vládou.

Lidem se na Měsíc nechce, poslední přistání proběhlo před 49 lety

V roce 2019 to bude 50 let, co na Měsíci přistála posádka Spojených států amerických a na povrch vstoupil první člověk: Neil Armstrong. „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Legendární slova, která každý z nás slyšel či četl již mnohokrát. Skok to skutečně byl, ale poslední člověk, který se prošel po Měsíci, byl Eugene Cernan a Harrison Schmitt v roce 1972. Dohromady na povrchu Měsíce chodilo 12 mužů, všichni z programu Apollo a všichni v rozmezí tří let.

Od té doby nic – jen stroje bez posádky.

Odpověď na to, proč už lidé na Měsíc nelétají, je zcela prozaická a jednodušší, než by si člověk mohl myslet. Jde o zdroje; primárně o peníze.

První přistání na Měsíci v období tří let od roku 1969 do roku 1972 je nutné vnímat v dobovém kontextu: nešlo o profitabilní záležitost (ani zdaleka) a spíše než o technologický pokrok či objevy šlo o vesmírné závody, o extrémní variantu závodů ve zbrojení. Šlo o porážku Ruska, o důkaz, že Spojené státy jsou velmoc velmocí.

Šlo také o rychlost příletu na Měsíc: nalezení nejpřímější cesty.

Zdroj: NASA. První fotografie z vesmíru v televizi.

Soukromé společnosti a NASA tu jsou, ale vývoj potrvá dlouho a nebude levný

Dnešní touhy jsou však výrazně odlišné. Nejde o Studenou válku, ale o touhu objevovat, prozkoumávat, nalézat a chápat. Motivace je odlišná, a musí vycházet z jednotlivců, nikoliv států. I proto je to tak odlišné a těžké: a možná i z toho důvodu lidstvo láká spíše Mars. Ten je totiž ještě exotičtější, vzdálenější a lákavější.

Mimochodem – cena rakety Saturn V, kterou používal Apollo program a která i dnes obstojí? 1,16 miliard dolarů. Falcon Heavy z dílny SpaceX Elona Muska stojí „pouhých“ 90 milionů; výrazně nižší částku, která už je mnohem přijatelnější. Jenže také dosahuje jen dvou třetin výkonu Saturnu V.

NASA sice pracuje na projektu Space Launch System (SLS) který by měl Saturn V překonat, ovšem vývoj se vyšplhá na miliardy dolarů a vývoj potrvá ještě roky.

Výsledkem soutěže Lunar X Prize, jejíž finanční odměna byla vlastně dosti zanedbatelná, je však vznik nových společností, které jsou stále ve „vesmírném průmyslu“ aktivní a budou i nadále, a to po celém světě.

A to je naděje do budoucna. Naděje, že i generace mileniálů a ještě mladších také uvidí přistávat člověka na Měsíci.

Zdroj: Technology Review

Komentáře

Upozornit na
avatar
Jirka_1
Host

Nějak mi za celá ta léta nedošlo, k čemu je dobré vyhazovat peníze za nějaké lety na Měsíc, z kterého nic nekápne, než řešit podstatně důležitější problémy tohoto světa. Měsíc si tam bude kroužit do zblbnutí a kromě přílůivu a odlivu nám v ničem nepomůže. Tož tak asi…

Milda
Host

Nějak mi za celá ta léta nedoslo, proc první lidoop slezl ze stromu, vzdyť tam byl v bezpečí, potrava na dosah ruky a přitom dole ho mohlo přeci ùplnĕ zbytečně nĕco sežrat a nic z toho ne? Hm takže tak asi

Jiří Tesař Ing
Host

Jak víte že z Měsíce nic ,,nekápne,,?

Co např. startovací základna pro lety po vesmíru,zdroj různých surovin,obranná základna proti nebezpečných asteroidům?
A dál se mi už nechce nic vymýšlet.

Sam
Host

Na měsíc se nelétá, abychom tam nerušili Ufony. Amerika má s něma už dlouho dohodu viz oblast 51.

wpDiscuz
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Flickr má nového majitele, odkoupil jej portál pro profesionály SmugMug
Vědci poprvé nahlédli do živých buněk! Fascinující video ukazuje boj imunitního systému s rakovinou
Hološachy ze Star Wars si nyní můžete zahrát i ve skutečnosti