Pokroky v oblasti rozvoje umělé inteligence pociťujeme téměř na každém kroku. Ačkoliv se pak může zdát, že AI už skutečně přebírá většinu lidských činností, stále naráží na řadu technologických či legislativních omezení.
AI poprvé pilotovala bojový dron XQ-58 Valkyrie
Vojenský bezpilotní letoun XQ-58A Valkyrie absolvoval tříhodinovou misi pod kontrolou umělé inteligence, během níž prováděl celou řadu taktických operací. Ačkoliv pak samotný let proběhl již na konci července, teprve nedávno však bylo zveřejněno oficiální prohlášení o samotném průběhu této mise. Cílem mise je integrovat machine learning i do vojenských operací bez nutnosti obsazení strojů lidskou posádkou. Na řízení těchto operací by tak byl v optimálním případě za potřebí jeden AI software, který by výrazným způsobem zamezil ztrátám na životech vojáků. Umělá inteligence navíc při testovacím letu dronu XQ-58 prokázala, že dokáže již nyní řešit některé problémy, které mohou ve vzduchu nastat, což jen umocňuje její potenciální využití pro tyto účely.
Umělá inteligence bude pohánět čipy ve smartphonech
Technologický gigant IBM oznámil, že má k dispozici nový prototyp čipu využívající algoritmy umělé inteligence. Zařízení by přitom mělo disponovat celou řadou výhod oproti běžným polovodičovým systémům. Oproti digitálnímu zápisu dat totiž bude využívat memzistory, které fungují na práci analogového zápisu. Díky tomu je prý svým fungováním podobný lidskému mozku, a lze tak do něj snadněji implementovat právě AI. Tato zařízení by se tak v budoucnu mohla objevit v mobilních telefonech či přenosných počítačích, čímž by se jejich stávající výkon mohl několikanásobně zvýšit. Další potenciální výhodu pak skýtá energetická úspora na pohon těchto AI čipů, která je dlouhodobým cílem v celé řadě technologických oblastí.
Bílý dům sestavil pracovní skupinu pro práci s AI
Zhruba stovka demokratů ze Sněmovny reprezentantů USA ustanovila novou pracovní skupinu pro umělou inteligenci, jejímž cílem je navrhovat právní předpisy týkající se tohoto nově vznikajícího technologického odvětví. Skupinu čeká úzká spolupráce administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, ale také dalšími zákonodárci, s cílem zajistit stabilní politický systém podporující fungování AI ve společnosti.
Artificial Intelligence is the biggest technological threat we've faced since the invention of the atomic bomb.
I am proud to be a part of the @NewDemCoalition's AI Working Group to assess the dangers and opportunities posed by AI and develop a framework to regulate it. https://t.co/99hGdHgb7x
— Rep. Seth Moulton (@RepMoulton) August 15, 2023
Díky tomu by se tak mělo zabránit například deepfake obsahu, který se s využitím umělé inteligence šíří internetem jako virus. Demokraté pak věří, že se díky nové skupině podaří předejít masivnímu odlivu lidské pracovní síly na úkor AI. Je zřejmé, že tento tým stojí před nelehkými cíli, a až časem se ukáže, jak se jim podaří velká očekávání naplnit.
Hasiči v Kalifornii používají umělou inteligenci pro lokalizaci ohnisek požárů
Klimatické změny a AI jsou dnes považovány za největší strašáky v rámci zničení lidstva. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že se tyto dvě sféry mohou i navzájem protnout, a lidem být naopak ku prospěchu. Program Alert California AI, vytvořený ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v San Diegu, využívá záznamy z více než milionu otočných kamer, které AI následně analyzuje a identifikuje, zda někde nehrozí vypuknutí požáru. Systém je také napojen na integrovaný záchranný systém, který tak může včas předejít katastrofě. Alert California AI už má podle dostupných zpráv na kontě první úspěchy, a odborníci počítají s tím, že se bude i v nadcházejících letech dále rozvíjet.
Vědci chtějí AI využít ke komunikaci se zvířaty
Jazykové modely umělé inteligence již poměrně zdařile ovládají pokyny od lidí. Inženýři a další odborníci si tak pochopitelně kladou otázku, zda-li by bylo možné AI natrénovat také na řeč zvířat. Právě této problematice se nyní věnuje nejnovější studie publikovaná v časopise Current Biology. Dvojice vědců z univerzity v izraelském Tel Avivu svou práci nazvali „výzvou doktora Dolittlea“, přičemž v ní nastínili řadu problémů, které bude muset zvířecí jazykový model překonat. Zdánlivě lákavé využití umělé inteligence však podle kritiků této studie může narazit na komunikační bariéru mezi jinými živočišnými druhy. Neurobiologové tak například tvrdí, že i když se výkon umělé inteligence mnohonásobně zvýší, některé překážky, které nám v současnosti brání v komunikaci se zvířaty, zkrátka zůstanou. Najde se tedy někdo, kdo dokáže výzvu doktora Dolittlea dokáže překonat, a porozumět tak řeči zvířat?