Vědci v Číně vypěstovali v prasatech ledviny obsahující lidské a vepří buňky. Věří, že v případě nedostatku dárců by mohli lékaři v budoucnu transplantovat pacientům uměle vypěstované orgány. Jedná se ale stále o vysoce experimentální vědu, která může skončit nezdarem.
Experti již v minulosti dokázali vypěstovat potkaní orgány v myších a myší orgány v potkaních. Dosud se však žádnému týmu nepodařilo vypěstovat orgány lidské v jiných tvorech, zejména v prasatech.
Prasečí buňky ty lidské vytlačují. Hybridní orgán je tedy ve výsledku více prasečí než lidský. To se však podle televize WION povedlo obejít čínským vědcům, kteří ve vepřích vypěstovali lidské buňky.
Vědci vyřešili tento problém genetickým inženýrstvím jednobuněčného prasečího embrya tak, že mu chyběla dvojice genů potřebná pro vývoj ledvin. Tím vytvořili v embryu mezeru, kterou zaplnil lidskými embryonálními kmenovými buňkami.
Výzkumníci následně embrya obsahující lidské embryonální buňky přenesli do třinácti prasečích samic. Téměř po měsíci tým březost ukončil, když prasnicím embrya odebral a výsledky experimentu publikoval v časopise Cell Stem Cell.
Zatím jen laboratorní zázrak
Podle vyhodnocení se embrya vyvíjela zdravě včetně ledvin, na nichž už byly patrné tubuly, které nakonec spojí ledvinu s močovým měchýřem. Ledviny měly 50 až 60 procent lidských kmenových buněk.
„Velmi lidské“ nervové buňky pak odborníci objevili v mozku a míše. „Zjistili jsme, že když v prasečím embryu vytvoříme mezeru, pak se do ní přirozeně dostanou lidské buňky,“ uvedli autoři studie, kteří to označili za průlom.
Jedno se ale o malé množství lidských buněk. Kdyby se stal prasečí mozek lidštějším, experiment by se stal neetickým. Výzkum hybridních embryí je i tak na hraně, a proto podléhá přísnému monitorování a omezením.
Tým věří, že umělé orgány mohou v budoucnu posloužit k transplantaci v případě nedostatku dárců. Sami však přiznávají, že přenos umělé lidské ledviny z pasete na člověka ještě dlouho možný nebude právě kvůli převažujícím prasečím buňkám v ledvinách.